Malé myši v micubiši myší kaši koušou, stré myši na semiši cvičí myší šou.

Tak a teď si to řekněte pěkně 5x po sobě...Ale jo, jde to, jen zapomatovat si to chvilku trvá.

Tak už jsme zvládli další týden samostatnýho bydlení. No, ještě se to trochu usazuje, ale půjde to. Pořád ještě řešim tu školku, ale vypadá to, že prcek v září na pár dní v týdnu do jedný určitě poputuje. Ale ještě to všechno musím vidět osoně než dám za něco prašule.

Terapeut dnes dospěl k názoru, že už jsem na tom docela dobře, a že další pokec bude stačit až za čtvrt roku. Asi si chce od těch mějch "keců" odpočinout. Ba ne, i já sama na sobě cítim, že je mi líp. 

Prckovo "táta" je na mě uraženej(nebo se šel konečně léčit, když už ho vysílaj i ti co na tom nejsou o moc líp než on), každopádně se mnou nemluví.Důvod-nevrátila jsem se k němu(po milióntý).

Babička už se začíná s naším odstěhováním smiřovat. Sice to ještě není úplně ono, ale už je to na dobrý cestě. No hurá.

Ze socky chtěj zas vyplnit nějaký papíry kvůli přídavkům na prcka. Jak já nesnášim byrokracii. Ale co už, doba je "about money" takže co zbývá než poslušně vypsat a odevzdat. Brrrrrrrrrrrrrrrrrr.

Tak a to je ve zkratce všechno.

PS: Už jste chodili po zavěšený pružině? Je to sice trochu náročnější, ale dobrý...dost dobrý.