Samota může být srejně tak příjemná  jako může bolet. Záleží na tom, co jí způsobilo a jestli jsme o ní stáli. Nepleťte si ale samotu s chvilkou klidu. To je o něčem úplně jiném. Sám není člověk jenom když je o samotě, sám může být i tehdy, když je obklopen lidmi. Je to takovej né zrovna moc příjemnej pocit prázdnoty a nepochopení. Jak se toho zbavit? Nejlepší je začít u sebe. Zamyslet se proč a pak s tím něco dělat. A hlavně se tomu nepoddávat. To pak týráme sami sebe.

Všem, kdo mají tenhle pocit přeju, aby to netrvalo dlouho.A aby si uvědomili, že je na světě vždycky něco nebo někdo, co nebo kdo nám pomáhá nebýt sám. Já už jsem tyhle věci i lidi našla, respektive jsem si uvědomila, že tu jsou a jsem za to ráda. Ať se to podaří i Vám.

Tak a konec článků o sobě, který nejsou zrovna moc veselý. Už jsem se vykecala dost.Od teď zkusím psát jinak.