Tak z Míšiště je človíček, kterej už chodí do školky. Comě docela dostává je, že tam je neskutečně hodnej a vzornej. "Ten snad ani zlobit neumí" povídá mi dneska jedna z tet učitelek. No, když myslí. Spíš se ještě neotrkal nebo nevim. Každopádně domů si rozýhodně vzorného a poslušného chlapečka neodvádim.Jinak se nám tam začíná dobře rozkecávat. Je to fajn, ale bude to asi občas dost náročný. Má svou hlavu, chlap jeden.Tolik ke školce.

Dneska se jedu psychicky připravit na ten slavnej návrat bejvalýho. JJ, bioenergetický cvíčo pomohlo vždycky, tak snad zabere zas. Aspoň budu klidnější. (A nezabiju ho hned, ale až časem:-D). No včera jsem pro jistotu varovala sousedku, že se nemá děsit, kdyby u nás slyšela rány na dveře a tak podobně. Docela mě uklidnila. Jo, mít fajn sousedy je k nezaplacení.

Money na školku už jsou, takže listopad je jasněj. A já se konečně můžu věnovat přípravnozjišťuzjícím pracovním záležitostem. Už je fakt nejvyšší čas. Stejně jako pořešit většinu věcí na Vánoce, protože pak bude všechno drahý a hlavně všude ten nával lidí. Brrr, nemám to ráda. 

Tak a ještě jedna věc. V rámci akce chci víc času jsem se rozhodla ignorovat na počítači hru spider solitaire. Nějak moc se do toho zasekávám. A to teda ne.

Míša má svůj první, hodněvýraznej, monokl. K tomu číru se to vyloženě hodí. Né, neporval se, aspoň o tom nevim. Ale vlastně ani 100%ně nevim kde k tomu přišel. Všimla jsem si toho až v pátek při odchodu ze školky. Ale tuším. Má to buď ze skluzavky, z nepovedenýho skoku, anebo z motorky-domácí nábytkový motokros. No, ale vybarvený je to fakt hezky. Ale co, však ono to taky zmizí.