V jedné větší vesnici žije nebo žil frajer. Říkejme mu třeba Kozel(proč pochopíte za chvíli). Mladý chlapík snědšího vzhledu, velmi přitažlivý, ačkoliv né krásný, měl zvláštní jiskru. Není proto divu, že se mu slečny, paní (a kdoví jestli i semtam nějakej chlap) sami nabízeli. Opravdu si měl z čeho vybírat. Měl ohromnou schopnost předstírat nesmělost a hrát ublíženýho. A ačkoliv měl ohromný výběr z těch s kterými mohl strávit noc(no někdy i den), zkrátka s kterými si mohl užít, nebyl s tím spokojen. Byl dobyvatel a nejvíc se mu líbilo, když ho nějaká ženská odmítala. Jenže tyhle fakt nepatřily mezi ty, který by o něj stály. Navíc, když už se mu nějakou povedlo přesvědčit, ve chvíli, kdy dosáhnul svýho ,to zabalil.

A kozla už jsi měla? Tahle otázka padla v jedný reklamě na pivo. Nevím proč, ale právě při ní jsem si vždycky vzpoměla na něj. Ano, jméno je jiný, ale hlavní hrdina existuje. Jestli někdy našel tu pravou a vydržel s ní, to nevím a dost dobře si nedovedu představit, jaká by musela bejt. Jenže tohle neni romantickej příběh s happyendem. Já vlastně nevim, jak to dopadlo, ale domělý konec je takový, že prostě jednou dospěl, uvědomil si, že jenom sex mu nestačí, že od ženský očekává taky trochu víc a začal hledat v jiných vodách, než do tý doby. Taky je možný, že po té spoustě zlomených srdcí zlomila nějaká divoška srdce jemu. a on se pak úplně změnil. Šok člověka vždycky trochu zdeformuje. No anebo byl vytrestanej tím, že musel straaašně dlouho dobývat, a když se mu to konečně povedlo, tak už byl zamilovanej až po uši a rozhodnul se zůstat. Pořídil si pár dětiček, o který se (pokud se tedy nerozvedl) stará a ačkoliv prvotní zamilovanost už vyšuměla, zůstává. Současně totiž s lety vyšuměla i přitažlivost a silná touha po dobývání.A pokud ne, je z něj starej mládenec, kterej ukecává nebo utěšuje mladý kočky, a když je na tom nějaká opravdu blbě, tak se mu třeba i povede jí sbalit. Výběr už ale bude užší. Na "mladičký maso"už je starej, navíc ho nejspíš tyhle slečny už moc nebaví a přitažlivost je tytam, takže jich asi podstatně ubylo.

Tak , a teď si z toho sestavte příběh jakej chcete a možná i vy sami budete překvapeni. Já myslim, nebo bych mu aspoň přála, aby to bylo o tej rodině s dětma, dobejvání, zamilovanosti a proměně. Ale vy si to zakončete podle sebe, je to vaše věc.

Mimochodem, tak mě napadá, že to sedí na hodně chlapů, ačkoliv je to hodně smyšlený a zapracovala fantazie.

Tahle povidka (nebo spíš pokus o ní) je (nejen), ale hlavně, pro mojí ségru a následující vzkaz taky.

Moje milá sestro, ano měla jsi pravdu. Ačkoli nerada, tak to uznávám. Poslední dobou se fakt opakuju a zrovna moc se mi to psaní nevede. Jenže s tim nic nenadělam. Přece si nebudu psát deníček. Ten se mnou nekomunikuje. To jedině jako doplněk. Ale je fakt, že co mam blog, tak na to prdim, i do toho sešítku už jsem psala samý blbiny. A tak nějak mě mrzelo, že mě nikdo nekritizuje, nechválí, neradí a podobně.Prostě se smiř s tim, že holt to teď zajímavý(přinejmenšim pro Tebe)neni. Vždy´t Tě nikdo nenutí to číst.Nebo jo?