Nemám ráda intelektuály. Ne, nemám ráda hlubokomyslné úvahy o věcech,lidech atd........., které bych jinak stejně neřešila.Což neznamená, že s kamaráama, známejma a tak nějaký hlubokomyslný, ehm, hodně uvažující, rozhovory nevedu, to jo. Ale né takový, při kterjch by někdo nějak extra chytračil.Nemusím popíjení čaje a spoustu chytrých žvástů k tomu. Nepotřebuju, aby si o mě lidi mysleli, že jsem inteligentní a mám úroveň-nechci to!!!, tedy aspoň ti cizí určitě ne-a ti ostatní-ti mě buď berou jaká jsem se vším všudy anebo ne.Stejně vím, že jsem tak průměr(jo, až nadprůměrnej-a nijak mě to netrápí).

Nidkdy jsem se o tenhle intošskej styl nesnažila moc dlouho, nepotřebuju ukazovat, že mám přehled a předvádět co jsem kde nastudovala. Nepotřebuju poučovat a .........Ne, neberu to nikomu, pro někoho je to přirozenost. Pro mě je přirozenost bavit se s lidma o životě, o tom, kde byli, jak se mají, co je novýho a tak. Občas si zajet na výlet, zablbnout, zaspotovat a tak. No a semtam si tedy poslechnout nějakou tu chytrou zprávu, přečíst noviny, zkouknout dokument(pokud mě tedy aspoň trochu zajímá) a dost.A samozřejmě jít si za svým. Nakonec kdo by se nechtěl mít dobře, že jo?(a masochisty do toho netahejte)

Přijde vám to jednoduchý? No a co? Nežiju proto, abych dělala dojmy ani abych někde předváděla jakej jsem(anebo nejsem) borec s přehledem. Nechci život sledovat a soudit, ale prožít. A komu se to nelíbí ....tak ať!

Stejně bych si s takovym asi nerozuměla.

A neni to o vzdělání. Jsou lidi vzdělaní, se kterýma si rozumim, stejně jako s některejma ne. A pak lidi bez nějakýho vyššího vzdělání, který jsou taky buď v pohodě anebo ne. Jo, inteligence je předpokladem pro vzdělání, ale vzdělání samo o sobě inteligenci nedělá(výrok kamaráda studujícího druhou vysokou školu), stejně tak jako chytrej člověk nemusí za každou cenu studovat. Někoho to prostě nebere. Ale takovej si většinou poradí tak jako tak!

Taky to neni o vzhledu. Jasně, že jsem ráda, když se cítim dobře, a když vim, že mi to zrovna sluší, ale nemusim nutně bejt namalovaná dle "předpisů"(otejká mi obličej), mít dokonalou manikůru(stačí když mam ty nehty čistý) a bejt oblečená podle poslední módy a tak, aby to nekritizovalo módní peklo. Né, že by některý jejich modely taky nebyli směšný, ale tak to je věc názoru. Osobně radši strejdu v montérkách, se kterym si pokecam naž namyšlenýho a negelovanýho šampoňáka(neberte doslovně-však vy víte jak to myslim).

Nepotřebuju tu tzv. úroveň. Co to vlastně je? Ono na to budou mít asi lidi různý názory. Pro mě je třeba člověk dobrej, když zvládá bejt upřímnej(lež, která nemá škodit a vlastně je dobře myšlená se zas až tak nepočítá), když neubližuje lidem, je aspoň trochu citlivej, neni s nim nuda(jasně, každýho baví něco jinýho, ale podstatný je aby jenom nedřepěl doma )a nehraje si na dokonalýho., a...................................

No nic, tohle je zas jeden z mejch občasnejch výlevů. 

Stejně je lepší bejt  obyčejnej a šťastnej než .............to je fuk, to už bych se opakovala.