Hned na začátku se zmíním o tom, že za tetování nepovažuju taková ta podivná díla jako je tohle:

to mi přijde takový jako, že mám kérku jenom proto, že je to moderní a má to kdekdo. Nevim, je to pár klikyháhů, který načmárám taky, pravda, né někomu do kůže, ale to je fuk. Prostě když už, tak by to asi mělo bejt něco, co ke mě bude nějakym způsobem patřit, bude to něco vyjadřovat a nebude to vypadat jako nápis na čínskej polívce.

Třeba tohle už je lepší:

...i když pořád to nějak neni ono.

Můj vztah k tetování je, řekněme neutrální. U někoho se mi líbí, u někoho ne a rozhodně to nemá vliv na to, co si o člověku myslím(často to totiž bývá jen rozmar mládí nebo prostě náhoda nebo kdoví co ještě a člověk to pak ani nechce, ale už prostě ten obrázek má a neřeší to).

Než se do mě pustí milovníci tetování-ať už jakéhokoliv, musím vás upozornit, že vím, o tom, že jsem na tohle děsná. Mě se jentak něco nelíbí, střídá se u mě období, kdy se mi líbí barevný kérky s obdobím, kdy mi přijdou neskutečně trapný a aby mě něco zaujalo tak, že bych z toho natrvalo chtěla udělat svojí součást(součást mé fyzické podoby)  tak to jsem ještě nikde nenašla.

A i kdybych našla, jakože občas o tom uvažuju a hledám, tak přece jen, je tu pár proti:

Ono to asi nebude úplně bezbolestný(a vzhledem k tomu, že místa, který bych s nějvětší pravděpodobností volila jsou tam, kde je nějaká ta kostička tak myslim, že nejen, že by to boleleo trochu, ale spíš jako sviňa hodně).

Taky to po čase, až ochabne kůže možná trochu změní tvar a pak, babička s kérkou sice už za pár desítek let nebude nic vyjímečnýho, ale pořád to na žádnej nebude vypadat tak úplně dokonale. Ale tak s tim se musí počítat.

Ještě si tak říkám, že by možná šlo, nechat si napřed něco henou a pak,když bych se s tím sžila tak možná napořád. Jenže pak je tu další věc-něco to stojí. No, tedy pokud to chcete mít kvalitně a neriskovat otravu krve a podobný "radosti".

A taky, pořád mi v hlavě zní věta, kterou mi kdysi řekl jeden kamarád, když jsem se na zmínku, že kéru nikdy nechce optala proč.

"Podle ní Tě každej najde nebo pozná!"

Né, že bych byla nějakej mafián, ale někdy jsem po pár letech u některých lidí i raději, když mě nepoznají.

Nevím, chce to odvahu, odhodlání, dobře si vybrat, věřit tomu, mít jistoitu, že se toho za čas nebudu chtít zbavit a přijmout všechny následky, které přijdou časem.A taky by to mělo bejt aspoň trochu upravitelný. To by ale profík měl zvládnout, teda myslim.

No, vlastně je to takovej vztah:-X.

No nic, jdu si ještě chvíli prohlížet obrázky na netu, ale myslim, že tetování hned tak mít nebudu. Pokud vůbec někdy.