Zase jsem se včera přesvědčila, že existujou. A pěkně škodolibý potvůrky to jsou, jenom až nějakýho chytim, ten bude čubrnět.Ten včerejší už mi vlez i do počítače. A nějak se mu povedlo odpojit internet. Zrovna, když jsem dopsala článek. A takovu jsem si s tim dala práci. Teď abych to kvůli němu psala znova.On mě snad chce naučit trpělivosti. No, nevim nevim jestli to neni marnej boj.

Taky mi tuhle ránol schovali rychlovarnou konvici do lednice zrovna když jsem si dělala kafe. To pak člověk čeká a ono to nevaří a nevaří, ale jak tam tu konvici dostali, to je mi záhadou.

Kdybych jim to aspoň mohla oplatit a taky jim něco schovat, jenže to né. Ty mršky jsou tak mrňavý, že neni vidět ani je, natož jejich věci. No maj holt kliku, no.S tim nic nenadělám.

Už jsem kvůli nim podezírala i svojí paměť, že místo, aby se taky trochu snažila, zase se nějak fláká. Pro jistotu jsem jí vynadala. Ona ale nikdy nebyla moc snaživá a vztahovačná, takže už o tom asi ani neví. Kdoví, jestli i  v mozku, kde je paměť mi nestraší nějakej skřet. To by pak lecos vysvětlovalo.

Taky schovávaj mobila, tyhlety potvory maličký. A semtam taky třeba klíče, propisku a podobný věcičky. Někdy mě fakt pěkně štvou. Jenže neudělám nic. Paměť bych možná vycvičila, ale skřítky těžko, ti si prostě dělaj co chtěj. A jestli už vlezli i do hlavy, tam kde paměť bydlí, tak mi beztak nezbejvá než si na ty jejich kulišárny zvyknout a naučit se s tim žít.

Pořád na ně nevěříte? Vyfotila bych je, kdybych nějakýho chytila, což je taky dost nemožný, oni jsou pěkně plachý a maskujou se, jinak už bych je načapala. Jenže ty trdla by mi to beztak z toho foťáku smazali.Jejich existenci zkrátka nejde doložit hmatatelnejma důkazama.Ale existujou. Aspoň v představách.

Nrevěříte? Nevadí, však oni vám ukážou.