....

Na tohle téma jsem nedávno narazila na FB. Tedy na diskuzi na toto téma. A ačkoliv diskuze normálně nečtu, důvody ryze osobní(nerada se rozčiluji nad druhými, které navíc ani neznám, tím spíš, že vím, že názor jiný než jejich nevezmou v potaz ani nedopatřením, protože oni maj prostě pravdu a basta fidli dup).

Článek na tohle téma jsem už ale před nějakým časem zahlédla na píše nebo na něčem podobném.Tak jsem nad tím tedy podstivě popřemýšlela, a ať mi to  pomyslně 4% ní menšina promine, ale ne!!! Prostě si myslim, že to není dobré ani pro ně ani pro to dítě. 

Jasně, možná by se takový pár postaral líp než nejedni heterosexuální rodiče(a možná taky ne), ale tak nějak mi to jde proti přírodě.Je to jak kdyby jste dvěma kocourům(nebo kočkám) nastrčili kotě a čekali, že se o něj postarají.Výsledek? 'Těžko říct, co jedinec to originál. Ale k věci:

Mně je srdečně jedno, že se berou, že spolu žijou, dokonce se mi ani nějak extra nehnusí vidím-li dva chlapy pospolu(stejně jako ženy, ale na ty je všeobecně lepší pohled ať jsou orientovýny jakkoliv).Tohle je jejich věc a nakonec svoji orientaci si člověk nevybere. 

Jenže když už někomu příroda jednou tuhle orientaci nadělila, tak asi neměla v plánu nadělit  takovému člověku děti. Tedy né v podobě, že on bude jejich rodičem(ovšem proč by nemohli třeba učit, dělat vychovatele apod?-jsou-li tedy jinak "normální").To je první důvod proč ne.

Další je ten, že v dnešní společnosti je pořád dost až nezdravě konzervativních lidí, kteří to prostě nevezmou a dítě si chtě nechtě užije svoje. "A komu říkáš táto a komu mámo?" je ještě jedna z mírnějších otázek, která ale citově méně odolnému dítěti může docela dost ublížit. A že lidé dokáží být někdy pěkně krutí o tom netřeba diskutovat, nakonec vždycky se někde najde  nějakej debil jedinec, kterej si bude chtít léčit mindráky na druhym(a tohle je super terč), který si neodpustí jedovaté poznámky(v lepším případě).

Ano, zejména tyhle dva důvody považuju za podstatné proč si myslím, že děti homosexuální rodině prostě NEdávat.

Pak jsou tu ještě další otázky, ale ty už pletí všeobecně a nejen pro pár nesmíšený. Třeba zda dokáží dát dítěti co je třeba a nemyslím tím jen věci týkající se hmotných, ale i citových, sociálních a dalších potřeb.

Možná jsem teď nejednoho člověka naštvala, je mi to fuk, názor mám jakej mám, klidně mi to vymlouvejte, vysvětlujte atd. Netvrdím, že je to pohled na věc, který se u mně nevyvíjí. Cca před deseti lety bych asi odpověděla, že : "Proč ne, když se dovedou postarat?" A  za deset let(nebo třeba za rok, za tři ,za dva-to je fuk)   budu mít možná zas názor úplně jnej.

Itś all today. Chvilka filozofie je za námi. Mějte se pěkně!!!