"Míšo, koho máš nejradši?"

Ticho...hluboké zamyšlení(soudě dle výrazu)

"ma...no, koho? "

"Matěje"-vyhrkne Míša.

 

"To je koník. To je hříbátko a to je jeho maminka. Jak se jí říká?"

"To je kobylka,...(ok., ale věta pokračuje), to je holka. Je to holka, mamino?" 

"Jo, je to holka."

Vítězně: "Má pipinu-čůrá s ní!"

 

Nasbírali jsme body na plyšáka z Billy. Vybrali koníka, nadšeně ho donesli domů(po cestě ho ukázali úplně všem, kdo šel kolem-bydlíme ve městě, takže celkem náročný i při trase 200metrů.Koníka jsme zabydleli a naběhne Míša:

"Koník plaká, je smutnej, chmmm, chmmm, chmmm(velmi procítěně)!".

"Tak ho pohlaď."

"Ají, koupíme mu kamaráda.!!!!!"

"Míšo to neni jentak, to bysme museli zas nasbírat body, on je jinak docela drahej."

"Koupí mi ho děda."

"Si domluv s dědou."

"Nakoupí je všechny!!!"(No, když myslí, ...ale asi to neklapne:-)).Možná tak Ježíšek ještě jednoho.

 

Jedeme busem. Podstivě cvakám lístek(jsem děsnej flink, stále jsem nedoběhla pro tramvajenku(šalin kartu). Jde revizor. Dítě má děsnou radost. Dává mu lístek a velmi hlasitě se ptá:" Seš revizor, jo, revizore, seš revizor.? "

Dostává nálepku(asi aby mlčel a zaujal se) . Chvíli ho to baví a má radost. Nastupují další lidi, kterým malej(sedíme u dveří) hlásí: "To je revizor, dal mi nálepku:-)!"Na další už naštěstí vystupujem.

 

A takových situací je během týdne(někdy i během dne) spousta). ......A to loni nemluvil skoro vůbec!!!!!

Jako je to náročnější, ale někdy je to i docela sranda.....a jsem ráda, že kecá,...i když....asi bude malinko třeba naučit ho kdy na koho mluvit a kdy radši ne:-)!!!!