Dnes vynecháme tu úvodní omáčku a rovnou k věci.

Naše malé torpédo, ta neřízená střela s perfektní orientací, bohatou fantazií(někdy až moc) a poslední dobou i se sklony k trvání na dodržování pravidel a toho, co je správné(všude a od všech), to naše dráče, co nezavře čumec a je ve školce kámoš snad s každým, od uklízečky přes děti až k ředitelce, tak tohle dítě se NEUMÍ bránit, když mu někdo ubližuje. ..a to ho to učím a při nácviku situací si ví vždy rady. V praxi je to horší.(Přitom má doba zásobu mečů-pochopitelně plast, dřevo atak, pistolek a dalšího haraburdí, kterým nás "likviduje").

Ten náš trdlík si ještě pořád naivně myslí, že jsou všichni hodní a prostě od nikoho nic špatnýho nečeká.A ono to samozřejmě semtam přijde. Fakt je, že někdy i po zásluze, protože napomínat děti a říkat jim, že tohle a tohle a onohle a tamto se nemá, tak to dokáže nejednoho prcka, kterej zas až takovej smysl pro pravidla nemá(naštvat). Co na tom, že Míša sám je dodržuje tak na 50%.

Zas abych to nedramatizovala: Nikdo mu zatím nijak vyloženě hodně neubližoval, aspoň co vím, ale........

Co je na tom, mimo to, že mi vadí, že se neumí bránit, páč dnešní doba si to tak trochu žádá, k naštvání ještě jako bonus je to, že "mladej" místo sebeobrany natahuje a chodí mi žalovat (a to jinak neni žádnej extra bonzák ani uřvanec, jen ho to fakt mrzí...si myslim, teda)....Vždy mu opakuju: Tak mu to oplať, "Vyprdni se na ni(něj), "Braň se!",...atd....Vždy to proberem, nacvičíme.....a...NIC!

Tak nevim, nemám ho přihlásit na karate, kick-box nebo tak něco?