.. jo a vedro. Tak nějak by se zhruba daly shrnout události posledních dnů.

To, že tabulky na děti jsou fakt jen orientační mi mimčo opět předvedlo s plnou parádou. Nejdřív se plazila, pak si začala sedat a nabírala na rychlosti v plazení, nyní dosahuje rychlosti velmi dobrého aktivního vojáka.Sedí jen občas, když se chce napít nebo najíst, popřípadě prohlídnout staršímu bráchovi uloupenou "kořist" (časopis, kytku(pořád ho drží to pěstitelství), oblíbeného robota z lega,......).

Měla by lézt. Aby se neřeklo, přes práh teda leze, ale jinak si prostě rovnou stoupla.Stojí, spí, jí, zase stojí, hodinu, dvě i víc, ručkuje kolem všeho. Jakékoliv jiné věci než lahvička s pitím a velké hračky se již na zemi nevyskytují. Pro zachování miminčina bezpečnosti, bráchova klidu a duševního zdraví rodičů....Pochopitelně si jen stoupne, sednou zpátky se bojí a tak se vzteká. Hodně! Aspoň, že pořád ještě spí 2x během dne. Navzdory "Bořkům stavitelům" z vedle právě rekonstruovaného bytu :-).

Tolik k mimču. Jo a ty tabulky? Pokud se nevymyká nějak extrémně, nebudu to řešit. Na výchovu cvičených opiček jsou ZOO nebo cirkusy.

Tolik k mimču, teď ke kinu:

Byli jsme na Mimoních. Já, Kámen a náš velkej kluk :-). To, že je schopen pobytu v kině bylo předem otestováno babičkou, která ho vzala na poněkud klidnější pohádku a celkem ho chválila jak byl hodnej. Malej přijel spokojenej. I rozhodli jsme se, že budeme děsně hodní rodiče (to jsme sice vždy, ale tentokrát to bylo uznáno i dítětem), babičce svěříme mimi a vezmem ho na ty dlooooouho louděné Mimoně, které si nejednou prohlížel v obrázcích na počítači a prokládal to povzdechy: "Ti se mě líbí, chtěl bych je vidět, škoda, že jsou pro velký!, achjo, achjo, achjo,...".

Mimoni jsou super. Mně i Kamenovi se moc líbili. A vlastně i Míšovi, který při poněkud živějších chvilkách filmu ožíval též a vyskakoval ze sedačky asi tak metr vysoko za hlasitého řehotu. Naštěstí je v kině hluk, takže nebyl moc slyšet a mazaně jsem pro nás vybrala lístky do poslední řady, takže jeho výskoky nikoho nenaštvali natolik, aby si na nás po kině počíhal venku s partou nabušených kámošů. Zda Míša pochopil děj si nejsem úplně jista, něco asi jo, neboť má spoustu doplňkových otázek. Od včerejška jich padlo asi tak milión a něco.V noci spal s plyšovým mimoněm od předloňských Vánoc.

Takže kino, když to shrnu , tak dobrý!

Kašlík, koupaliště a ty vedra....to najednou, protože jsem pojala velmi silné podezření, že to bude nějak souviset. V tomhle vedru se prakticky jinde než u vody moc přežít nedá. Leda zalezlí doma v dobře větraném a vychlazeném bytě s klidnými dětmi. Nic z toho nemáme.O tom jak vypadá pobyt na koupališti s mláďaty  už jsem psala. Nezměnilo se téměř nic. Jen jsme víc opálení a všichni 3 jsme nastydli. Já už jsem dobrá, mimi taky, jenom Míša pořád trochu chraptí a semtam zakašle. A nejvíce se dožaduje koupaliště.V pondělí mě zachránilo, že byl u babi, včera kino. Co nás před jeho naléháním zachrání dnes, to netuším. Snad leda, že by sněžilo, to by asi chápal. Pomalu, ale jistě se smiřuji s tím, že budu dobrých pár minut, ne-li celou hodinu, nenáviděna a bombardována výčitkami. Jo, slíbila jsem to, ale s kašlem jsem fakt nepočítala.