Byly mu skoro 3 roky. Měli jsme ho rádi. Přátelé z "modrých stránek" již vědí. Náš pískomil, i přes Michalem udělený přísný zákaz chcípnutí, včera umřel. Ležel tam, chuděra, nataženej u žrádla, se spokojeným výrazem. Bohužel posledním. JJ, ořvala jsem to a trochu se děsila toho, co přijde až to malej zjistí.

V první chvíli dost překvapil. Mě teda. Kámen prý to čekal. Mladej pán se totiž smutně podíval na Sága, který už to má za sebou a okamžitě se zeptal, zda bude tedy mít nové zvíře.Porada na tohle téma proběhla telefonicky již před Míšovo návratem domů a koupě nového zvířete byla shledána nevyhnutelnou. Takže se dověděl, že jo.

Protože já jsem měla nějaké běhání po ouřasech, jeli děti s Kamenem do zverimexu. Prý pro mě bude překvápko, co vyberou (né, že by mi od začátku nebylo jasný, že pokud má povoleno něco "myšoidního" přiveze potkana. No, jistě, že ho přivezl. Z fleku. A má flíček na xichtíčku čumáčku, takže dostal jméno Flek.To bychom měli a teď se postarat o nebožtíka.

Kluci ho šli zahrabat na zahradu. Tepeve tam asi malýmu došlo, že je konec, takže ze zahrady už přišel s řevem. Naštěstí se za chvíli uklidnil.

Než šel spát dal pro jistotu novému "myšákovi" a taky rybám zákaz chcípnutí. Tak snad ho všichni, aspoň na nějaký čas, poslechnou!