.....tak přesně tyhle tři věci potřebujete, pokud jste "majitelem" jednoho či více ratolestí v podstatě v jakémkoliv věku než dojde na pubertu. Tam už vám údajně stačí pevné nervy a milión jiných opatření. Puberťák vás bude hledat jen v krajní nouzi a hadr na hlavu taky asi nebude nutný, neb "puboši" prý, narozdíl od mladších dětí, nemají potřebu na svoje rodiče mluvit víc než je nezbytně nutné ("Můžu ven, "Kdy dostanu kapesný?",.....co já vim, tak daleko ještě nejsme), já krom prvních třech zmíněných věcí uvažuji o:

neviditelnosti(mami, mamííí, mááámi,..."ukážu Ti, řeknu Ti, tatala, košiška-dejedejeedjéééé,.....), amputaci obou uší (špunty normálně přeřvou, když chtěj, zejména mladší by mohla ve městě zastupovt sirény každou první středu v měsíci, ale tou dobou většinou spí, takže holt smůla a sirény se pustit musej:-)a ze stejného důvodu jako u neviditelnosti), hodně tmavých brýlích (staršímu se zas nějak snížil pud sebezáchovy a má potřebu ukazovat jak něco umí..aáááá),...

Ale jinak jsem flegmatik, vážně:-)..minimálně dokud mě nenas nenaštvete!!!!!

Dodatek(pro klid v duši až po uši): Jinak jsou to pochopitelně naše hodné milé děti a za nic na světe bych je nedala, takže to neberte zas tak vážně. Děkuji.