Minulý průběhový čas

(past continuous)

Tvoření

Minulý průběhový čas se tvoří stejně, jako všechny průběhové časy, tedy za pomoci slovesa BÝT (v minulém čase) a významového slovesa s koncovkou -ING:

WAS/WERE + -ING

(např. he was waiting...)

Otázku a zápor tvoříme stejně, jako kdybychom ve větě měli pouze sloveso WAS/WERE:

He was at home. -- Was he at home? -- He wasn't at home.
Stejně tak tomu bude v minulém průběhovém čase slovesa WAIT:
He was waiting. -- Was he waiting? -- He wasn't waiting.

Použití

Použití minulého času se samozřejmě podobá použití ostatních průběhových časů, tedy i tento průběhový čas zdůrazňuje průběh či trvání děje.

Co se právě dělo, když...

Toto je snad nejčastější způsob použití tohoto času. Říkáme, že nějaký děj zrovna probíhal v určitý okamžik v minulosti. Onen okamžik může být určen nějakým konkrétním časovým určením, nebo jiným dějem.


At five o'clock I was watching TV.V pět hodin jsem se zrovna díval na televizi. - to znamená, že když bylo pět hodin, děj právě probíhal.


When he arrived, I was watching TV.Když dorazil, zrovna jsem se díval na televizi. - Zde říkáme, že děj probíhal právě v ten okamžik, kdy on dorazil. Čas zde tedy určuje jiný děj.

Toto použití se tedy podobá základnímu použití přítomného průběhového času - ten vyjadřuje děje, které probíhají právě nyní, právě v tento okamžik. U minulého průběhového času akorát nemluvíme o okamžiku právě teď, ale o tom, co se dělo v nějaký okamžik v minulosti.

Další příklady použití:

He was having lunch when I called him.Obědval, když jsem mu zavolal. - V ten okamžik (když jsem zavolal) PRÁVĚ obědval, zrovna to probíhalo.
I didn't hear you, I was listening to my walkman.Neslyšel jsem tě, zrovna jsem poslouchal walkmana. - V ten okamžik (kdy promluvil) jsem PRÁVĚ poslouchal walkmana, zrovna to probíhalo.
He was so funny. He was wearing a pink shirt
and orange shorts.Byl tak legrační. Měl na sobě růžovou košili
a oranžové kraťasy. - V ten okamžik (o kterém mluvím, kdy jsem ho např. spatřil) měl PRÁVĚ něco na sobě...

Dvě činnosti probíhaly současně

Druhým případem, kdy často používáme minulý průběhový čas, je, když mluvíme o dvou (či více) činnostech, které v daný okamžik probíhaly nezávisle na sobě.

I was watching TV and my wife was washing up the dishes.Já se koukal na televizi
a manželka myla nádobí. - jsou to dvě současně probíhající činnosti, prostě rodinná idylka.

Pokud jedna z činností probíhala jakoby v rámci druhé činnosti, tedy byla na ní závislá, lze použít pouze minulý čas prostý:

I sang while I was driving to work.Zpíval jsem si cestou do práce. - jde také o dvě zároveň probíhající činnosti, a tak by se možná zdálo, že by zde měl být minulý průběhový (I WAS SINGING...) Lze však říci, že si prostě zpíval cestou, pouze v rámci té jízdy autem, nebyly to činnosti, které by probíhaly nezávisle na sobě.

Zde však vždy závisí na pojetí mluvčího. Těžko tento případ bude předmětem nějakého testu. A pokud ano, kontext by měl jasně napovídat, zdajde o dvě nezávislé činnosti nebo o činnost probíhající pouze v rámci činnosti jiné.

Zdůrazňujeme dobu trvání

Minulý průběhový čas můžeme použít i tehdy, když chceme dát zvláštní důraz na to, jak dlouho daná činnost probíhala.

I waited for about five minutes and then the train arrived.Čekal jsem asi pět minut
a potom vlak přijel. - zde dobu trvání nezdůrazňuji, prostě jsem chvilku počkal a pak nasedl do vlaku.
I was waiting for two hours! Can you imagine that?Čekal jsem celé dvě hodiny!
Dokážeš si to představit? - Zde je jasné, že mluvčí dobu trvání zdůrazňuje.

V tomto případě vždy záleží na postoji mluvčího, který musí být patrný z kontextu. Samotnou větu (bez kontextu) 'čekal jsem půl hodiny' můžeme přeložit oběma způsoby.

Nedokonavé děje

Někdy je nutné použít průběhový čas tehdy, kdy mluvíme o nějakém nedokonavém ději. Tedy říkáme jen co jsme dělali, nikoliv co jsme UDĚLALI.

Yesterday I was writing my book and then I was repairing my bicycle.
Včera jsem psal svoji knihu a potom jsem opravoval kolo. - zde sice jde o dva děje, které probíhaly za sebou, jeden po druhém, a tedy byste mohli usoudit, že by zde měl být PROSTÝ ČAS v obou případech. Není tomu však tak:
Yesterday I wrote my book and then I repaired my bicycle.
Včera jsem napsal svoji knihu a potom si opravil kolo. - tato věta by totiž říkala, že obě činnosti včera dokončil (knihu napsal, kolo opravil). Věta předcházející (was writing, was repairing) naopak tvrdí, že na těchto dvou věcech pouze pracoval, ale dokončit je nemusel (a pravděpodobně nedokončil).

Kdy minulý průběhový čas nepoužíváme

Mluvíme o stavech

Jak již možná víte, průběhový čas nelze použít u tzv. stavových sloves. Jsou to slovesa, která nepopisují činnosti, ale pouze stavy, postoje, apod. Patří mezi ně např. slovesa LIKE, WANT, NEED, BELIEVE, UNDERSTAND a další. Více o těchto slovesech naleznete v článku Stavová a dynamická slovesa.

At that moment, I was wanting to disappear. V ten okamžik jsem se chtěl ztratit. - Musíme použít I wanted to disappear. Sloveso WANT nepopisuje činnost, ale pouze stav, i když se jedná o stav momentální.

Stálé děje

Průběhový čas se nepoužívá u stálých či dlouho trvajících dějů, ale spíše u dějů dočasných.

What was my job at that time? I was working as a teacher. Jaké jsem tehdy měl zaměstnání? Pracoval jsem jako učitel. - Pokud to bylo jeho běžné stálé zaměstnání, použijeme pouze prostý čas, tedy I worked as a teacher. Průběhový bychom použili pouze tehdy, kdyby pracoval jako učitel pouze přechodně, např. byl by to profesionální hudebník, ale v daný čas vypomáhal ve škole jako učitel hudební výchovy.

Opakované děje

Pro vyjádření pravidelných, opakovaných, častých dějů v minulosti používáme prostý čas, stejně jako kdyby se jednalo o pravidelnou činnost v přítomnosti.

When I was a child, we were going to our weekend house every week. Když jsem byl malý, jezdili jsme každý víkend na chalupu. - jedná se o pravidelnou činnost (každý týden), proto použijeme prostý čas a nikoliv průběhový. Tedy, věta bude znít: we went to our weekend house every week.