Krásné povánoční odpoledne. 

Chtěla jsem stihnout článek ještě před Vánocemi, ale bohužel se to tak úplně nepovedlo. Tak vám alespoň popřeju krásné poslední dny roku 2015 a co nejlepší rok 2016. Ať je další rok jedním z těch nejlepších. 

Jinak doufám, že jste si tu skvělou vánoční atmosféru užili jak se patří s těmi, které máte rádi. Já ano, i když to bylo poměrně dost hektické (ovšem skoro jako vždycky). Každopádně jsme si užili společné chvíle s rodinou, za poslechu klasických vánočních koled společně povečeřeli, potom usedli ke stromku, kde jsme rozbalili všemožné dárečky a další dny už si jen užívali volných chvil, klidu a pohody. 

Také jsem se poučila s počtem nakoupených dárků, protože zabalit takové množství, jaké jsem nakoupila (jsem asi trochu blázen), se 23. prosince večer zdálo trochu jako sci-fi. Ale přece nestačí pár dárků, když máte v rodině hodně lidí, dětí a koneckonců taky psů.  

Ale nakonec se všechno přece jenom stihlo a Vánoce byly krásné. Jen jsem trochu víc postrádala (a stále postrádám) nějaký ten sněhový poprašek a trochu mrazu. Co si budeme povídat, jarní teploty v prosinci moc nepomůžou navodit tu pravou atmosféru. A kvetoucí kytky na balkónech a stromy v zahradách už vůbec ne. Když vyjde sluníčko, tak bývá vždy o něco víc veselo, ale přijde mi, že teď to zas tak moc neplatí. Jsem z toho spíš trochu smutná, že už jsem si několik let nemohla postavit na zahradě sebemenšího sněhuláka nebo se vydat na zamrzlý rybník, tak jak by to mělo být. Začínám mít menší obavy, jestli se ještě na ledě pomocí bruslí umím ještě pohybovat. 

Budu jen doufat, že se počasí ještě vzpamatuje a nějaká zima se sněhovou nadílkou a zamrzlou vodou ještě přijde.  

A jak jste si toto kouzelné období plné zázraků užili? Stal se vám vůbec někdy nějaký zázrak na Vánoce?