Francouzské prezidentské volby ukázaly, že žádný z kandidátů není schopen přinést potřebnou změnu. Oba to asi mysleli upřímně, jenže to samo o sobě nestačí. Řešení nemá nikdo z nich a volání "Ať žije Francie!" moc nepomůže. Vítěz Macron bude jen těžko opakovat svůj triumf v nastávajících parlamentních volbách, kde sice může spoléhat na druhé kolo v jednomandátových obvodech, ale to asi stačit nebude. Pravděpodobná vítězná neogaulistická pravice mu dovolí uskutečnit pouze ty reformy, které budou vyhovovat kapitálu, přičemž socialistickou stranu v podstatě rozbil a odsunul na periferii politické scény. Bývalý socialista bude tlačen budoucím parlamentem doprava a z jeho velkohubého programu zbyde jen liberalizační část, která současné rozpory jen prohloubí.

Vůdkyně Národní fronty Marine Le Penová potvrdila, že jí chybí konzistentní ekonomický program a na otázce bezpečnosti se dnes ještě volby nevyhrávají. Navíc nedokázala smýt ze svého hnutí bývalý krajně pravicový a rasistický nános. Proto mnozí voliči volili Macrona jako menší zlo. Asi bude nutné FN úplně rozpustit a budovat nový subjekt, přijatelný i pro levici.

O tom, že spousta Francouzů je stejného mínění jako autor těchto řádků, svědčí přes 4 miliony odevzdaných bílých lístků a na francouzské poměry nižší volební účast. Zda se najde někdo, kdo těmto nespokojencům nabídne skutečnou alternativu, si musíme počkat. Nicméně na nějaký významný úspěch v parlamentních volbách je už pozdě.