Zabruslíme teď kapku dál do historie lidstva v mojí další básničce. Dříve takové námluvy byly docela nebezpečná záležitost a mnohdy šlo opravdu o hubu. Ovšem naši prapředkové nebyli žádní poseroutkové.

Pralidé

Na námluvy Dráp si vyšel,
těžký klacek s sebou vzal
Velký Vlk sem s výzvou přišel,
na souboj ho vyzýval

Hubou mele na něj čeká,
vedle stojí matička
Statný Dráp ji trochu leká,
protože je maličká

Tak se předveď, sok už běží,
vyzývá ho celý kmen
Tvrdá rána, Vlk tu leží,
dívku táhne Dráp hned ven

Hubou mele jenom vzdychá,
Dráp miluje jako ďas
Zuřivě on do ní vniká,
v zajetí je jejich krás

A tak milí prapředkové,
další mimčo stvořili
Jenže přišly časy nové,
tak nám rychle skončili