Ženské tělo ... to je poézie sama, tedy pokud má jisté parametry. Je jasné, že žádný básník by neopěvoval vychrtlá děvčata, která vypadají, jako by prošla koncentrákem, ale taky na horách sádla toho moc krásného není. To však není tenhle případ.

Krásná krajina

Dva kopečky, údolíčko,
překrásný je kraj
Když sestoupíš ještě níže,
tak tam najdeš ráj

V houští se tam tůňka skrývá,
má kouzelnou moc
Kdo to vřídlo lásky zkusil,
promiluje noc

Musíš ale pomaloučku,
krok za krokem jít
Velkým spěchem, milý hochu,
všechno pokazíš

Tůňka potom odepře ti,
svoji něhu dát
A ty můžeš svého spěchu
jenom litovat.