37-54-68 n. l.

     Římský císař proslulý svou krutostí dal zavraždit nevlastního otce císaře Claudia, nevlastního bratra Britanika, vlastní matku Agrippinu a ukopal k smrti svou těhotnou ženu.

Za jeho vlády se ještě římská šlechta pokoušela o obnovení republikánského zřízení. V roce 68 n. l., na útěku před povstáním legií vedených vojevůdcem Galbou, se dal zabít svým propuštěncem.

Jeho vychovatelem v mládí byl filozof Seneka. Nero se považoval za velkého básníka, a když se jeho verše o ohni Seneka odvážil kritizovat s tím, že Nero nikdy neviděl oheň, donutil filozofa k sebevraždě.

Dal zapálit Řím a z tohoto činu pak obvinil křesťany, které nechal povraždit (první velké pronásledování). Po požáru Nero Řím znovu vystavěl a ozdobil nádhernými stavbami.

Jeho vláda je považována za vrcholné období Říma, i když kvetla rozmařilost, vraždy, násilí, křivdy, korupce a neřest. Byl konfiskován majetek šlechty, odehrávaly se okázalé gladiátorské hry a podívané k získání přízně lidu. Nero byl zbabělec, ješita, požitkář, záletník. Umíral se slovy: "Jaký to básník ve mně umírá".