Fosfor, chemická značka P (lat. Phosphorus) je nekovový chemický prvek, poměrně hojně se vyskytující v zemské kůře, který má zároveň důležitou roli i ve stavbě živých organizmů.

Elementární fosfor se vyskytuje ve třech alotropních modifikacích – bílý, červený a černý fosfor.

Historicky byl fosfor poprvé izolován německým alchymistou Heningem Brandtem v roce 1669, který se snažil, jako všichni alchymisté, najít kámen mudrců. Nechal několik dní rozkládat lidskou moč, pak ji zahustil a nakonec destiloval při vysokých teplotách. Páry nechal zkondenzovat pod vodou a získal tak voskovitou látku, která ve tmě světélkovala. Brand nazval tuto látku z řeckého phosphorus: phos – světlo a phoros – nesoucí, tedy světlonoš, konkrétně se jednalo o fosfor bílý. Robert Boyle tento způsob v roce 1680 zdokonalil a v následujících letech připravil oxid fosforečný a kyselinu fosforečnou. Za chemický prvek ho prohlásil teprve Antoine Lavoisier.

Atomové číslo	15
Relativní atomová hmotnost	30,973 amu
Elektronová konfigurace	[Ne] 3s² 3p³
Skupenství	Pevné
Teplota tání	44,2 °C (317,3 K)
Teplota varu	277 °C (550 K)
Elektronegativita (Pauling)	2,19
Hustota	1,823 g/cm³ (bílý)
Hustota	2,34 g/cm³ (červený)
Hustota	2,69 g/cm³ (černý)