3. 02 2012 | 19.00
Neptej se proč!
Proč, odcházím, když se večer
smráká, proč mé vlasy
barvy zlata mění se v mrak
a ze mě je vlkodlak.
Neptej se proč!
Proč osoba ve vlkovi skrytá
se v tvých rukou zmítá.
Když máš mě tak rád,
tak pochop, že po krvi mám hlad.
Neptej se proč!
A nech mě jít, vždyť ty víš,
že přes den s tebou budu žít.
Tak už jdi spát
a přestaň se ptát.
Neptej se proč!
Časem si odpovíš sám,
Teď musí ti stačit,
že ráda tě mám.