MALUJEŠ SVÉ OBRÁZKY,

PALETU BEREŠ DO DLANÍ,

ZAPOMÍNÁŠ DAR LÁSKY,

KDYŽ SE CESTOU PORANÍ.

JE DRAŽŠÍ NEŽ ŽIVOT SÁM,

A SLÁDNE, SMRT PŘEKONÁ,

CHUTNÁ JAK PLODY CO ZNÁM,

V ZÁŘÍ ZLÁTNOUCÍ TEPRVA.

© Mariana Há, 2008