Čárkujeme (pro Fluffyho)

25. 05 2018 | 15.52

Jedním z bodů, které si na svůj blogu dal, je schopnost zlepšit se v čárkách. Snad tady pod tenhle článek něco napíše Say, Rebarbora, tlapka, ale hlavně Korektorka, patrně nejvěrnější čtenářka mého blogu, která vystudovala češtinu, a čárky má v malíčku. Pokud v uvedených příkladech uvidíte sračky, nepřesnosti, nebo dokonce nepravdivé údaje, pište do komentů.

Osobně považuji za nejvíce zkurvenou oblast čárky před "a". Než jsem začal do této oblasti pronikat, což byl únor 2015, roky předtím jsem čárku před "a" vůbec nedělal. Takže docela srozumitelně je to vysvětleno zde: 

čárky

čárky2

A má osobní zkušenost:

"Co jsem vydedukoval, jsou věty hlavní a vedlejší. Pokud jsou všechny věty vedlejší závislé na jedné hlavní větě, čárka nebude. Někdy mi pomáhá si tam narvat stejnou spojku/zájmeno. Někdy je to ale matoucí "Bylo období, kdy byla smutná, a já nevěděl, jak jí pomoci".

Bere se to obsahově, nebo gramaticky? Protože by třetí věta po doplnění "kdy" zněla "Bylo období, kdy já nevěděl..." Chápu, že je to o logice, musí se to pochopit, ne nadrtit jako násobilka, ale poslední rok a půl chci být v čárkách nadprůměrný. "

 Odpověď od češtinářky z Emimina:

"Možná to tady zase schytám, ale v tomhle případě podle mě můžeš čárku napsat i nenapsat a změní to decentně význam. Pokud tam čárka je, tak se třetí věta významově vztahuje k první jako:,,bylo to období, kdy jsem nevěděl..." a pokud tam čárka nebude, bylo by to:,,byla smutná a já nevěděl, jak jí pomoct s tím, že je smutná." Tzn v prvním případě nevíš, jak jí pomoci, a je jedno, zda je nebo není smutná. V druhém tvoje neschopnost pomoci souvisí přímo s jejím smutkem.Suma sumárum nejde jen o hlavní/vedlejší, ale i o jejich návaznost, respektive větu vloženou (což by to bylo v prvním případě.) Pokud si z bohemistiky něco odnáším, pak to, že čeština je v mnohém dost dubletní a u zkoušek to dost často vypadalo stylem:,,co si dokážete uargumentovat, to vám uznáme" u ne zcela jednoznačných případů."

- všude tam, kde je sloveso v určitém tvaru, bude čárka

- pokud po "než" a "jako" následuje sloveso v určitém tvaru, bude čárka (Dopadlo to hůř, než jsem čekal, Byla krásnější než kdykoliv předtím, Píšu jako blesk, Usnul, jako když ho do vody hodí). Když je infinitiv, čárka se prej nedělá.

- v otázce, kde je "nebo" (poměr vylučovací, platí buď jedno, nebo druhé) se čárka většinou píše. Také se píše ve spojeních "nebo dokonce", "nebo alespoň", "nebo spíš" (takový upřesnující).

Fluffy ovládá čárky nadstandardně, takže 99,9 % věcí bude znát. Jestli si nahmátnu varlata, dáme ještě jednu kapitolu o přívlastcích a infinitivních konstrukcích, ale to už je pro mě tenký led a nerad bych psal sračky.

Jinak si troufám tvrdit, že ne vždycky mám čárku na svém místě, nicméně si troufám tvrdit, že "čárkování" ovládám nadstandardně, rozhodně lépe než většina osazenstva na středních školách. Dřív jsem považoval čárky za vopruz, ale jejich přítomnost zvyšuje přehlednost čtení a zvyšuje čtenářský komfort.

Abych vám hnul pajšlem zkusim celý tohle souvětí napsat bez čárek. Ono to v kratším textu tolik nevadí ale když máte číst delší odstavec pak je to peklo. Z různých diskuzí diskuzních fór znám doxt expertů kteří absolutně na interpukci serou a já se musím pekelně soustředit abych vůbec pochopil význam textu abych pochopil kde začínají a končí věty. Ale ani já nejsem dokonalý takže jsem si zhruba před třemi lety mailnul s Robertem Adamem největší bedna přes interpunkci kdyby Say chtěla můžu ji do mailu poslat jeho několikstránkové pojednání o spojce "nebo" zároveň ji chci ale varovat protože hrozí že prožije několik intenzivních orgasmů. A jak to Robert umí s přechodníkama to ani nechtěj zažít. Korektorka ho měla na vejšce na češtinu podle fotky sympaťák celkem mladej kluk. Ale když prý studenti češtiny neví co je spona jímá ho hrůza. I zájemcům o studium češtiny prý dělá interpunkce problém.

A co jsem vlastně po Robertovi chtěl? Je to právě on kdo zrecenzoval tři příručky k interpunkci (rok 2008). Dvě z nich dopadly nevalně třetí výborně. Takže mu o sedm let později píšu třístránkový e-mail o tom že bych se chtěl stát čárkově nadstandardním a kterou z těch tří by mi doporučil jak lépe porozumět problematice čárek. Bohužel se v textu dopustím naprosto fatální hrubky za kterou by mě popravili už na základce (to je tim že po sobě maily nečtu). Ale odepsal moc mile a nevyhrožoval mi smrtí:

"Vážený pane MoWe,

doporučil bych Akademickou příručku českého jazyka nebo její internetovou verzi – Internetovou jazykovou příručku (prirucka.ujc.cas.cz). (I když ani ona není úplně bez chyb...:))
Psaní interpunkční čárky není mechanická, čistě pamětně osvojitelná oblast pravopisu, nýbrž soubor pravidel založených na pochopení významových i formálních vztahů mezi větami nebo jejich částmi. V takovém případě se může snadno stát, že člověk napíše/nenapíše čárku chybně, protože si chybně rozebere dané souvětí. Chyba v rozboru se může stát i tomu, kdo píše o psaní čárek, a recenze jsou mj. právě od toho, aby chyby našly a upozornily na ně.
Poslední slovo v otázkách češtiny nemá nikdo. V pravopisných záležitostech mají nejvyšší autoritu Pravidla českého pravopisu (školní vydání nakl. Fortuna) a postupně ji získává výše zmíněná příručka, ale ani tuto autoritu nelze označit jako "poslední slovo".

Zdraví R. Adam"

Nakonec jsem si koupil jinou tu která dopadla nejlépe v těch recenzích z roku 2008. Ne že bych byl škrt ale nechtělo se mi kupovat za 400 tu Akademickou příručku stejně v ní bude to co je v internetové verzi.