MoW vlhne velice často - stačí mu k tomu řízek, Kinder Pinguí, tu Anita, tu obnažená děva, tu dojemný film. Dnes odpoledne jsem dokoukal Hudbu ticha, přátelé. Pokud máte rádi silné příběhy, muže, co nejsou sračky (jako já) a krásnou muziku, jděte do toho. Neuvidíte ho v reklamách v Týví, točili ho totiž Makaróni, ale to mu nic neubírá na jeho síle, dojemnosti a touze bojovat. Film totiž není o nikom menším než o slavném italském teroristovi Andrea Bocellim, avšak ve filmu vystupuje celou dobu pod jménem Amos Bardi. Hlavní představitel je velmi pohledný, jako by Andrei vypadl z konečníku. Podruhé jsem zatoužil po sexu s mužem, poprvé to bylo, když jsem uzřel redaktora ČT Filipa Horkého, jež trochu připomíná hezčí verzi Conchity Wurst (foto pro porovnání níže, nahoře Filip, dole Wurst):
Zpátky k filmu - pro hollywoodfily dlužno říci, že poměrně výraznou roli učitele zpěvu ztvárnil španělák Antonio Panděras. Hlavně koukejte, dokud nezmizí titulky, to ještě umocní zážitek, a ani jedna tanga nezůstanou suchá. Bocelli je prostě borec a má můj nejhlubší obdiv a respekt. Jen kdyby v dětství nedostal mičudou do ksichtu, mohl na jedno očko aspoň trochu vidět. Scéna, kdy zcela přijde o zrak, byla pro mě asi nejemotivnější z celého filmu. Co se z něho ale nedovíte, že se se svou první ženou, o které samozřejmě v průběhu filmu nevíte, že bude první, tudíž ne jediná, v roce 2002 rozvedl (film tvrdí, že se vzali roku 1989). Od roku 2002 se mucká se svou manažerkou, kterou si v roce 2014 bere za starou (jí je tehdy 30. jemu 55). Abyste pochopili, film končí někdy v roce 1995, kdy se mu daří prorazit a stát se ve Špagetově, následně i celosvětově velmi populárním. Velkou zásluhu má na tom pán, jenž je v Itálii i u nás dobře znám a jehož pseudonym začíná na Z, protože vzal Andrea na své turné. A než přijede Sladká v pět pro vytištěný poukaz, pustím si Andrejku (ne Babiše, vy trubky!) na YT. A další kvízová otázka - chci jméno toho, kdo Andrea "udělal" (odpověď, že jeho manželky, nebude považována za správnou, chci znát celý pseudonym pána na Z).
A tuhle z nám z nejsprostšího i nejsmutnějšího filmu: "Mami!":