Co mám mail Tajnůstkářky, rozšiřuji jí filmové obzory. Po úžasné yntelechtuální romanťárně Ona, z které chraptí hlas Scarlett "vojeď mě ihned" Johansson, jsem se rozhodl přivést Tajnou na opačnou stranu Síly, a předhodit té budoucí čitelce Jackass. Bál jsem se, bál jsem se velmi. Děsila mě představa, že napíše, že jsem nechutnej buranskej debil, a ať jí nikdá podobný sračky neposílám. Ale ta mladá odvážlivka zmákla oba díly, aniž by si z vosku uhnětla mojí panenku, a vrážela do ní ve vzteku svá vražedná rydla (kurva, teď mě zapíchalo na bočku).

Takže byla romantika, yntelechtuální sračka pro pubescenty a lehce ochlupený dorost, co chybí? Ano, děs a strach. Zásadně doporučuji filmy, které otestuji nejprve sám na sobě. Intenzitu strachu měřím podle počtu leknutí a stáhnutí obou svěračů. Už před deseti lety mě uchvátil francouzský bubububu film Ils, pro angličtináře Them, pro češtináře Oni. To se takhle mladý sympatický pár nastěhuje do Rumunska a po několika minutách jim začne být horko. Kurevsky horko. Já si včera dal vanu, shodil svůj shaolinský plnovous, aby se mě dnes Freddie Mercury v jihlavském kině Pukla nelekl.

Zpátky ke včerejsku - domluvili jsme se s Tajnůstkářkou na přesném spuštění filmu, pokud sledujete horory, je nezbytně nutné stisknout Play ve stejný okamžik. Takže jí volám a odpočítávám - 3, 2, 1, akce. Po půl minutě filmu zjišťuji, že jsem stáhl nějakou zkurvenou verzi. Film je totiž s titulky, které jsou natvrdo v obraze, ale ta "chytrá hlava" (diplomatický výraz pro debila) si při zveřejnění nezkontrolovala časování titulků, takže pokud postavy ve filmu mluví, objeví se v titulcích to, co říkají, s cca pětisekundovým zpožděním, což dává celému hororu lehký nádech parodie.

Úvodní scéna v domě je hustá. I když jsem film viděl podruhé, stále jsem se v určitých pasážích díval do skříně. Ne jako dovnitř, jestli tam není bubák, ale na skříň. Pak začnou utíkat do lesa. A začne se tlačit na pilu. Začnete se opravdu bát. Trochu jsem litoval, že jsem si nezakoupil balení plen pro dospělé pro případ defekace. Naštěstí v poho a trencle mi zhnědly jen malinko. Dvakrát během filmu jsem Tajný volal, jestli je ok. Ta byla zjevně v cajku, navíc si to okořenila sledováním ve zcela zhasnutém pokoji. Já tak statečný nebyl - u mě svítila lampa, lustr a ještě jsem si na pravé ucho pověsil petrolejku z První republiky.

Nečekejte jatka, hnusárny, duchy. Pointa filmu vás rozemele jako tatarák, a když si uvědomíte, že to je podle skutečné události, možná si malinko defeknete.

Zvláštní odstavec bych chtěl věnovat hlavní představitelce Olivii Bonamy (asi má ten e-shop), která je vážně hezká. Kdyby rejža doplnil děj o nějakou milostnou scénu, při které si Olivka sundá tričko, a ukáže svoje dvojčata, nemohl bych filmu vytknout vůbec nic. Takhle jen heká, křičí a krvací, což se může stát i při sexu, ale není to moc časté. Každopádně já mít takovouhle učitelku francouzštiny, tak se z doučovacích hodin se mnou vrací k manželovi pokaždý strašně, ale strašně rozcuchaná a unavená (jo, a ohmataná taky:-)) 

Stáhněte, zkoukněte a pište do komentů. Váš frantinář a lehký poserář MoW