Doufám, že jí nevadí, když o ní napíšu tenhle článek, na jaře si bude kupovat televizi její maminka, tak se přijde poradit. A já si řekl, že dám pár dobrých rad už teď. Předem upozorňuji, že nejsem žádný televizní mág, mé znalosti jsou relativně povrchní, ale třeba vám pár rad pomůže. Úvodem se sluší říct, že dnes se dělají vojebaný televize, respektive ojebanější než před čtyřmi pěti lety. Abyste dnes dostali parametrově stejnou televizi jako tehdy, musíte takový tři až čtyři tisíce přihodit.
Při výběru telky by měla být prvním parametrem úhlopříčka, která se udává v palcích (palec = 2,54 cm). Dnes se vyrábějí dobré televize v úhlopříčkách od 55" výš. Výrobci totiž celkem úspěšně začali ignorovat kvalitní telky v menších úhlopříčkách, pojem kvalitní telka si osvětlíme níže. Často také narazíte na pojem "pozorovací vzdálenost", tedy že televizi bychom měli kupovat podle toho, z jak velké vzdálenosti na ni budeme čučet. Toto pravidlo říká, že by vzdálenost od vás měla být cca dvouapůlnásobek úhlopříčky v centimetrech, což kupříkladu znamená, že byste měli televizi o rozměru 138 cm sledovat ze tří metrů, ne každému je to ale příjemné, takže toto doporučení rozhodně není dogmatické.
Pak tady máme rozlišení, což je stežejní parametr. Udává počet bodů vodorovně a svisle, které tvoří obraz. Čím více bodů to je, tím je obraz ostřejší a jemnější. Standardní televizní vysílání (SD) má 720 x 576. Dnes prodávané televize umí tato rozlišení:
HD - 1366 x768
FullHD - 1920 x 1080
4K (UltraHD) - 3840 x 2160
I v kategorii hluboko pod 10 tisíc korun najdete 4K televizory, což je podle mě slepá cesta. Například filmy ve 4K rozlišení jsou obrovské (kolem 50GB) a i na 4K televizi bude všechno v HD vypadat dobře. Ano, tady to je klíčový bod - ono totiž hlavně záleží, jak kvalitním zdrojem, ať už televizním, nebo filmovým, tu telku krmíte. Počítejte s tím, že na 4K televizi bude vypadat SD signál jako psí prdel. Naštěstí už dnes většina televizního signálu je aspoň v HD kvalitě, programy České televize dokonce ve FullHD.
Velmi důležitým parametrem je i použitý panel a frekvence obrazu. Panelů jsou v zásadě 3 druhy - VA a IPS, o OLED pomlčím, to je od 30 litrů výš. Typ použitého panelu udává obrazový pocit, každý druh panelu má totiž předem jasně definováno, co je schopen uživateli nabídnout, stejné panely se používají i v počítačových monitorech.
VA - VA je zkratka pro vertical alignment, česky by šlo říct svislé zarovnání. Díky němu propouští jednotlivé body méně světla. Proto dokáže lépe zobrazit černou. To znamená, že díky tomu má i vyšší kontrast (poměr mezi nejtmavší a nejsvětlejší barvou, kterou dokáže zobrazit).
IPS - zkratka v tomto případě znamená In-Plane Switching (podrobně rozebráno na wikipedii). A jednotlivé prvky v displeji jsou umístěny vodorovně. To má za následek lepší pozorovací úhly a většinou vyšší hodnoty maximálního jasu.
O podání černé barvy jsme již mluvili, jasným vítězem je zde VA panel. Podobně tenhle pomyslný souboj dopadá i v oblasti kontrastu.
Co se týče věrnosti zobrazení barev v rámci barevného spektra, tak zde jsou výsledky vyrovnané. Ani jedna technologie nepřevyšuje tu druhou. Obecně se doporučuje spíše volit VA panel, protože má lepší černou a kontrast, na IPS vypadá černá spíš šedě, předností IPS jsou ale pozorovací úhly. Při pohledu ze strany ztrácí přesnost zobrazení barev a kontrast, výrazně pomaleji než VA. U nich je obraz deformovaný už někde kolem 25 stupňů, u IPS je to až okolo 50 stupňů. Co se týče zvládání pohybových scén, tak opět vychází srovnatelně.
IPS panely se hodí více do místností, kde je hodně slunečního světla (a sledujete tv přes den) nebo do větších místností kde sledujete televizi z úhlu. VA panely jsou pro vás lepší když sedíte přímo před televizí, dokážete zamezit slunečnímu svitu a rádi sledujete filmy (u nich nejvíce oceníte hlubokou černou a vysoký kontrast). Do práce a zasedaček rozhodně IPS. Kvůli pozorovacím úhlům a lepší viditelnosti na slunci.
Vtip je v tom, že u některých televizí se osazují oba druhy panelů, třeba takový Samsung MU6172 byl proslulý tím, že se prodával s oběma typy panelů, přičemž v parametrech a popisu se typ použitého panelu neuvadí. Zákazníci spíše preferovali variantu s VA panelem, takže si jeden borec objednal tohohle Samsunga na Alze, doma rozbalil, spustil, nezdála se mu hloubka černé, konzultoval to s klukama na fóru, došli k závěru, že to je IPS, tak ji vrátil. Pokud nechcete IPS, vyhněte se všemu od LG, to používá u téměř všech modelů, pokud to není OLED TV, IPS panely. U Sony, Philipsu a Panasonicu je většina televizí osazena VA panelem. Pozor! Záměrně píšu většina, ne všechny.
A nyní k oblasti frekvence panelu, tady je to tak hezky vysvětlený, že si opět pomůžu CTRL+C a CTRL+V:
Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, jedná se o jeden ze základních parametrů každého displeje. Anglický termín pro ni je Refresh Rate a zjednodušeně řečeno vyjadřuje, kolikrát se statický obraz zobrazený na obrazovce překreslí během jedné vteřiny. Rychle se měnící obraz náš mozek chápe jako pohyb. Takže čím rychleji se obraz během jedné sekundy mění (čím je obnovovací frekvence vyšší), tím plynulejší se nám pohyb zdá. Nejvíce je to znát u rychlých záběrů, typicky akční filmy, sport, automobilové závody.
Možná si říkáte jaký je rozdíl mezi obnovovací frekvenci a snímkovou frekvencí. Snímková frekvence (nebo také FPS – frame per second, jak ji znáte z her) udává, kolik snímků poskytuje zdroj obrazu. Ať už je to počítač nebo herní konzole v případě hry, či film. Takže obnovovací frekvence je dána limity obrazovky a snímkovací zdrojem obrazu (počítač/dvd/konzole ...).
Většina filmů je historicky natočena se snímkovou frekvencí 24 snímků za vteřinu. Důvodů pro toto číslo je více a určitě je spousta velmi podrobných vyjádření proč tomu tak je. Nám stačí vědět, že od této hranice se obraz zdá lidskému oku jakž takž plynulý a zároveň je výroba takového filmu levnější, než kdyby byla snímková frekvence vyšší.
U nás v Evropě se můžeme setkat s obnovovací frekvencí v hodnotě 50, 100 nebo 200 Hz. V Americe jsou pak hodnoty 60, 120 nebo 240 Hz. Důvodem je odlišná frekvence střídavého napětí. Tato obnovovací frekvence se někdy také označuje jako nativní. Myslí se tím to, že je jí panel obrazovky reálně (na úrovni hardwaru) schopné dosáhnout.
Nyní do hry opět vstupují marketingové oddělení výrobců televizorů a přinášejí tzv. dynamickou obnovovací frekvenci. A u ní rovněž uvádějí jako jednotku Herze. Ale to neznamená, že je panel schopen takovou frekvenci zobrazit. Jen výrobce započítá všechny umělé vylepšení obrazu jako je třeba video procesor, podsvícení, lokální tlumení atd... Za každou z těch funkci přidá nějaké Hz navíc. Proto se chlubí 800 nebo klidně 1000 Hz tv. Ale tohle číslo není vůbec důležité. Říká jen to jak si výrobce přeje, abyste viděli "kvalitu" jeho obrazovky. Typicky nejnižší modelová řada začíná na nějaké hodnotě a vyšší řady vždy přidají 100 nebo více HZ navíc. K tomu si ještě každý výrobce technologii pro zlepšení plynulosti nazval podle sebe. Sony má Motionflow XR, Samsung má Clear Motion Rate a LG zase TrueMotion. Vždy se jedná o v zásadě to stejné a to sadu funkcí, které mají na softwarové úrovni posloužit k lepší kvalitě obrazu.
Důležité je, že objektivně mezi sebou nejsou hodnoty jednotlivých výrobců vůbec srovnatelné a často nedávají velký smysl ani v rámci jednoho výrobce. To co má smysl řešit, je jakou má obrazovka reálnou obnovovací frekvenci. To je v našich podmínkách nejčastěji 50 nebo 100 Hz. A má to cenu řešit? Řekli jsme si přece, že většina filmů je natočena při 24 snímcích za vteřinu. Tak co tv dělá s volnou kapacitou, když jich má zobrazit každou vteřinu 50 nebo 100? Různě. Někdy zobrazí víc stejných snímků za sebou, jindy je proloží černým snímkem (tzv. BFI – black frame insertion). Tyto algoritmy jsou už ve většině případů hodně pokročilé, ale stejně záleží na jejich kvalitě. Přesto je v naprosté většině případů lepší 100 Hz panel než 50 Hz. Má vůbec cenu kupovat 50 Hz tv? Jako vždy, jde o kombinaci vašich potřeb a financí, které máte k dispozici.
50 Hz – když zejména sledujete klasické vysílání, sem tam nějaký film počítače nebo flash disku. Přidejte k tomu nižší rozpočet a 50 Hz bude nejspíš jasnou volbou.
100 Hz – máte na nákup více peněz a nebo jste fanoušek sportu či akčních filmů? V tom případě by pro vás 100 Hz panel měl být ten pravý.
Umělé (softwarové) upravování plynulosti obrazu může vést k takzvanému soap opera effect – přeloženo jako efekt mýdlové opery. Myslí se tím to, že televizor tak moc upravuje pohyb na obrazovce, až dochází k deformaci. Opět se jedná o subjektivní záležitost. Někomu zjemněné a upravené podání vyhovuje, jinému se příčí. V takovém případě je řešení v nastavení televizoru zjemňovací funkce vypnout. Někdy se můžete setkat dokonce s položkou v menu nazvanou soap opera effect. V následujícím videu máte praktickou ukázku, jak může soap opera effect vypadat v praxi. Jedná se o hodně extrémní variantu, v praxi to bývá časté méně výrazné.
A opět se do toho vložím já - v roce 2014 jsem pomáhal vybírat Dejvovi telku. Byl po operaci kolene a psal mi textovku, jestli bych mu nepomohl s výběrem, jak tak ležel v tý nemocnici, chtěl se nějak odměnit. Já tehdy o telkách veděl úplný kulový, ale volba padla na skvělý Samsung 48UEH6200, FullHD, 100Hz, VA panel. Stála ho lehce přes 15 tisíc, Chemča tehdy úplně nadšená nebyla, přišla jí moc obrovská.
V roce 2015 pomáhám vybírat telku bráchovi, je to LG 42LF652V. Tím, že to je LG, je dán panel typu IPS, ale taky 100Hz. Stála ho 12 290 korun. A po tomhle ještě zhruba rok a přestaly se nadobro vyrábět 100Hz FullHD telky, vše se podřídilo 4K rozlišení, ale 100Hz panel se přestěhoval do vyšších cenových pater, což je škoda. Většině lidí by bohatě stačila 100Hz FullHD telka než 4K s 50Hz. A pokud chcete 4K, menší úhlopříčku než 55" s VA panelem a 100Hz, musíte jít do Sony KD49-XF9005 s Androidem, která stojí kolem 30 tisíc. Peklo? To si pište!
V tom roce 2014 jste měli jistotu, že kompletní řada H, která pokračuje číslicí 6, je s VA panelem a 100Hz. Byl to takový solidní střed od Samsungu. A s každým modelovým rokem se posunujeme dál v abecedě. Takže ještě v roce 2015 byla řada J taky 100Hz, ale pozor! Jen od úhlopříčky 55". Loňská řada už je N a i v 7. řadě nabízí pouze 50Hz panely, navíc Samsung přestal u všech svých televizí od modelového roku 2018 formát DivX a XviD podporovat. Co to je? To je formát, ve kterém byly, a možná ještě jsou, ke stažení starší pohádky a filmy, dost lidí má poměrně bohatou filmotéku v těchto formátech (kodecích), takže pokud máte třeba Boba a Bobka, nebo prostě většinu filmů z netu starších pěti a víc let a mají koncovku AVI, už si je na Samsung telkách řady N nepřehrajete. Ovšem dost lidí tvrdí, že XviD a DivX filmy jsou ve většině případů v rozlišení SD, a tohle si pouštět na 4K televizi je úchylárna. Jenže problém je, že ke spoustě starších filmů se v lepší kvalitě nedostanete, aby vám šly na posledních Samsunzích přehrát, musíte filmy převést do jiného formátu.
Většina dnešních televizí je chytrá, nikoho moc nezajímá, že byste radši hloupou plochou 100Hz za 12 než chytrou 4K s 50Hz za 18. Trend je neúprosný, ale nikdo vás nenutí chytré funkce používat.
Televize je dneska v podstatě malý počítač, má to procesor, RAM a běží to na operačním systému. Těch je několik. Vyšší modely Philipsu a Sony běží na Androidu. Pokud je televize pro staršího člověka, nedoporučuji. Android je pro hračičky, dřív nebyl navíc příliš stabilní, televize se často restartovala nebo systém padal. I reakce na přepnutí ovladačem je pomalejší. V posledních příspěvcích lidí, co mají Android telku, je ale znát spokojenost, je to stabilní a funguje.
Výborný systém má ve svých televizích Samsung - jmenuje se Tizen, umožňuje také instalovat aplikace, ale ne zdaleka takové množství jako v případě Androidu. Je rychlý, má snadné ovládání.
Nikdy nedejte na dojem v prodejně, a to v negativním slova smyslu. Většina televizí je totiž v předváděcím módu, kdy mají barvy i kontrast ohulený skoro na maximum, a to působí nepřirozeně. Každá televize má kromě toho několik režimů, kdy především ty s názvem Kino nebo Film jsou nastaveny velmi dobře. A tady stručný přehled značek (Ambilight = vychytávka od výrobce Philips, umožňuje nastavení barevných světel, která se ze dvou stran odráží na stěnu za televizí. Dojde tak k efektu, který divák může vnímat jako vystoupení obrazu z rámu TV):
Samsung
Aktuálně asi nejprodávanější značka v ČR a ani se tomu moc nedivím. Mají totiž velmi povedené nižší řady, kterých se u nás prodává nejvíce. Ve vyšší střední třídě to už taková sláva není, tam je na tom konkurence lépe. Nižší řady QLEDů taky nejsou žádná výhra, takže další zajímavá část nabídky jsou až dvě poslední špičkové řady QLEDů. Škoda, že jsou tak drahé, jinak jsou to neskutečně povedené televizory. Hlavní důvody proč u tv mezi 10 – 20 000 Kč často doporučuji Samsung, jsou hodně jednoduché a přitom příjemné ovládání (kdo měl v ruce jejich minimalistický ovladač ví o čem mluvím), vlastní operační systém Tizen a VA panely i v televizích okolo 10 000 Kč. Pozor neplatí to vždy, i Samsung do některých velikostí dává IPS, ale alespoň máte šanci se k VA dostat. LG nebo Philips cpou IPS skoro všude.
Ale abych jen nechválil, hlavně po uvedení na trh jsou ceny nových modelů přepálené. Postupem času klesají a ideální doba k nákupu je listopad až začátek následujícího roku. To na trh přichází nové modelové řady pro další rok. Jen málokdy přináší tak zásadní zlepšení oproti předchozímu roku, aby ospravedlnilo často o víc než 50% vyšší cenu. Samsungy v roce 2018 ukončili podporu pro starý xvid formát. Jde nejčastěji o filmy ve formátu avi, s nízkou velikostí. Většině lidí by to vadit nemělo, tento formát stejně nevypadá na 4K velké televizi vůbec dobře.
LG
Je hned po Samsungu nejúspěšnějším prodejcem v tomto segmentu. Mají vlastní operační systém, zvaný WebOS. Za mě je velká škoda, že do všech svých nových obrazovek (kromě OLEDů) dávají IPS panely. LG mají rovněž skvělé ovládání, parádní design, ale když sháníte TV pro večerní sledování filmů, tak vaše kroky stejně skončí u VA panelu. A to je z pohledu LG velká škoda, protože zde nemá co nabídnout. Další částí nabídky jsou luxusní OLEDy. A upřímně kdybych kupoval OLED, tak bych ho bral nejspíš právě od LG.
Pozor na to, že nejlevnější LG televize mají RGBW strukturu. U televizního vysílání to příliš nevadí, u 4K filmů je už rozdíl znát. Kromě tohoto nejvyššího segmentu jsou jejich LCD vhodné do zasedaček či hodně prosluněných místností. Večer je kvůli IPS černá spíše šedivá. To pochopitelně neplatí pro OLED, ten má (nejen) černou naprosto dokonalou. Jsem zvědavý, s čím přijdou pro další rok, protože si myslím, že jim kvůli plošnému použití IPS musí v prodejích trochu ujíždět vlak. A to je velká škoda, protože náročná konkurence je motorem pokroku a také vede k příjemnějším cenám.
Sony
Je o krok za LG a Samsungem, ale pořád patří mezi velké hráče. Narozdíl od nich nemá svůj OS, ale využívá Android. Na adresu Android TV můžete slyšet často negativitu, ale za sebe musím říct, že to nic strašného není. Jak Tizen tak i WebOS mi přijdou o kousek příjemnější a svižnější, ale i v televizní verzi Androidu se pracuje dobře. Zvlášť pokud máte na stejném operačním systému založený mobilní telefon, tak si zvyknete snadno.
Použití googlího Androidu má jednu velkou výhodu a tou je hlasové vyhledávání (u modelů, které jsou jím vybaveny). Funguje hodně spolehlivě a je to návykové. Prostě jen stiskněte tlačítko mikrofonu na ovladači a poté co červeně blikne, řeknete, co chcete hledat. To, že budou dobře fungovat jednoduché dotazy, kdy řeknete jedno slovo, jsem čekal. Ale ten OS si bez problému poradí i s víceslovnými dotazy a dokonce se specifickými slovy, jako je třeba název vesnice, kde mám příbuzné. Hned vyběhlo video z jedné kulturní akce z toho místa. Velmi dobře zvládá i hledání v angličtině a to rozhodně nemám mluvený projev na úrovni rodilého mluvčího. U Sony se dá vybírat z VA i IPS panelů, k tomu mají i vrcholnou OLED řadu. Zejména v úrovni vyšší střední a střední třídy má několik velmi zajímavých modelů, které mají výtečný poměr ceny a výkonu. Jinak s cenou u nových modelů je to stejně jako u Samsungu. Po uvedení na trh jsou hodně vysoko, postupně padají a nejlepší čas k nákupu je konec roku a začátek dalšího.
Philips
Má jedno specifikum a tím je technologie Ambilight. Není běžně zvykem, že by nějakou funkci nabízel pouze jeden výrobce. Z toho by šlo usuzovat, že to nebude žádná pecka. Tak jak je to s Ambilightem? Nu, je to dost subjektivní. Znám pár lidí (a kupodivu to ani nejsou vlastníci tohoto přístroje), kterým přijde tento systém zadního osvětlení televizoru jako úžasný zážitek, který zlepšuje sledování obrazovky. Jiným lidem zase přijde rušivý. Moje doporučení je jasné. Pokud si myslíte, že to pro vás bude to pravé, stejně se na něj jdete prvně kouknout. Ať už ke známému, nebo do nějakého showroomu. Tohle je prostě funkce, na kterou je názor daleko více subjektivní, než objektivní. Osvětlení je obvykle na horní straně a obou bočních stranách přístroje.
Zjednodušeně jde říct, že barva osvětlení navazuje na barvu, kterou v té části obrazovky zobrazuje televize. Příjemné je to zejména večer, kdy osvětlení zjemňuje kontrast mezi tím, co vidíte na obrazovce a temnou zdí. Pocitově dochází navíc ke zvětšení obrazu. Obraz se vám pak může zdát větší, než jaká je úhlopříčka přístroje. Philips má v nabídce hodně přístrojů, bohužel i on vsadil jen na IPS kartu. Takže zájemci o kvalitní černou u něj musí sáhnout po OLEDu, nebo se podívat jinde. Další často zmiňovanou nevýhodou je slabší softwarová podpora od výrobce. Myšleno hlavně v podobě updatů operačního systému. Jejich frekvence klesá velmi rychle a často se nevydávají ani pro dva roky starý model. Pro ty, kteří nemají v plánu využívat chytrých funkcí, to nejspíš žádné mínus není. Ceny jsou o kousek nižších než u konkurence z velkých značek. Philips patří mezi značky, které není radno podceňovat, ale zároveň ani nepatří mezi prodejní trháky. Mají skupinu uživatelů, co je milují, ale hodně lidí by si je nikdy nevybrala.
Panasonic
Z hlediska prodejů u nás nepatří rozhodně mezi největší, ale přesto nabízí široké spektrum přístrojů, které cílí na všechny typy uživatelů. Přeci jen tato japonská společnost uvedla první 3D televizi a celosvětově jí patří čtvrté místo v prodejích televizních přístrojů. Líbí se mi zastoupení IPS i VA panelů. V nabídce mají i OLEDy. Základem je příjemná cena, bohaté funkce a nastavení (často velmi expertní). Ovládání přístroje možná není tak snadné jako u Samsungu nebo LG, ale nejde o nic složitého, čeho byste se měli děsit. Ačkoliv se jim v současné době u nás příliš nedaří, jde o významného výrobce, který během své existence uvedl mnoho zajímavých výrobků. Z jeho nabídky se dá vybrat a často lze narazit na finančně opravdu zajímavý nákup. Určitě Panasonic nepodceňujte a zkuste se podívat, zda má ve své nabídce něco co by vás mohlo zaujmout.
Hisense
Opět jedna značka, která postupně nabírá na významu. Zatím velmi zlehka, modelů není moc a u nás ji ještě mnoho obchodů nenabízí, ale jsou k mání potenciálně zajímavé kousky. Stejně jako všechny dravé firmy, které si chtějí ukousnout svůj podíl na trhu na to jde hlavně agresivní cenovou politikou. Jsou tedy levnější než konkurence. Jejich operační systém je postaven nad Android TV a přestože za posledních pár let udělali velký pokrok, tak třeba Sony je pořád o kus dál. O LG nebo Samsungu ani nemluvě. Líbí se mi použití VA panelů, v nabídce mají i pár IPS a dokonce OLED modely. Co se týče spolehlivosti, tak zatím nemáme k dispozici dost informací pro vyřčení názoru. Přeci jen se neprodávají dlouho a neprodává se jich hodně. Konzervativnímu kupujícímu bych je v první řadě ještě nedoporučoval, ale za zvážení stojí a hlavně se těším, kam se tato značka během následujících let posune. A zda sebere kousek trhu někomu z velké trojice.
To, co není psáno kurzívou, jsem psal ručně a z hlavy. S tímhle návodem, Korektorko, se staneš neprůstřelnou, a žádnej prodavač tě nevochčije. Po tomhle budeš mít dokonce větší znalosti než většina prodavačů v elektru, který nejsou ani schopný říct skutečnou frekvenci panelu (ne tu marketingovou).
Konkrétní tip ke koupi ti nedám, ale viděl bych to na něco od Samsungu, pokud nevadí absence podpory XviD a DivX, pokud jo, ber Hisense, má v základu tříletou záruku. A pokud by byl dost velký rozpočet, tak Hisense H55U7A, který má 138 cm, 100Hz VA panel a stojí 15 990. Někdy jde v akci pořídit lehce přes 14 tisíc. Když ho loni na podzim kupoval v promáčklý krabici za 14 390 brácha, stál normálně 17 990. U ostatních značek bys na telku těhle parametrů potřebovala minimálně 20 tisíc, spíš ale 25.
Hisense H55U7A je tedy nejlevnější 4K 100Hz telka s VA panelem. Tím, že v podstatě všechny telky dnes umí přehrávat videosoubory, nepotřebujete většinou jiný externí zdroj, prostě si koupíte flashku, zasunete do USB portu v televizi a čučíte. I to je důvod, proč z trhu mizí DVD a Blu-ray přehravače, tato zařízení jsou dnes již na ústupu a má smysl je mít jen tehdy, pokud máte část filmotéky na duhových kotoučcích.
Všechny dnes prodávané televize mají DVB-T2 tuner, takže už jsou připravené na nový druh digitálního vysílání, mnohé mají i DVB-S2, což je tuner na satelit, kdy si koupíte kartu třeba od Skylinku, čtečku karet Irdeto, kartu zasunete do čtečky, čtečku do DVB-S2 slotu v televizi a koukáte na satelit. Parabolu (placku) samozřejmě mít musíte, ale nemusíte mít tu satelitní krabičku, ten satelitní set-top box, takže vše ovládáte jedním ovladačem.
A nakonec existuje DVB-C, což je kabelovka.
Právě Dejvův Samsung ještě DVB-T2 tuner nemá, takže bude muset řešit příjem jiným způsobem. Třeba u nás jsme multi-kulti, kdy já mám internetovou televizi od O2, mamka s taťkou koukají přes satelit a brácha přes anténu. Proč má brácha dvě telky? Toho LG si dali do ložnice a Hisense je v obýváku. A jelikož to je 4k televize, chce to lepší signál, brácha je v patře, takže tahat kabely je složitý. A věděli jste, že můžete sledovat televize přímo v aplikaci chytrých televizí? Brácha tam má aplikaci Lepší.TV, která za 199 korun měsíčně nabídne 97 programů, z toho 46 v HD kvalitě, žádné kabely, krabičky, nic. Jen se kritizuje nepatrně horší kvalita obrazu a někomu se špatně synchronizuje obraz a zvuk, čili že mluví jako kapři. Je to ale bez závazku. Mrkněte na tohle porovnání:
http://xn--nejlep-8va14g.tv/
Nové pozemní vysílání DVB-T2 bude kódováno ve formátu H.265, v tomhle kodeku vysílá i Lepší.TV. Bráchovi obě telky DVB-T2 umí. Ale já si volal na podporu kvůli Dejvovi. Jeho Samsung z roku 2014 DVB-T2 tuner v sobě ještě nemá, tak mě zajímalo, jestli by ji mohl chytat, protože extra krabičku s dalším ovladačem nechce. Podpora mi to nedokázala říct. Tvrdili mi, že se lze přepnout na H.264, ale budou mít signál jen v SD rozlišení, což je na píču. SledovaniTV nabízí dokonce FullHD. Hezké srovnání máte tady:
https://www.cnews.cz/televize-pres-internet-velke-srovnani-ceskych-iptv/5/
https://www.idnes.cz/technet/audio-foto-video/test-ipt-ott-sluzeb-o2-tv-kuki-lepsi-tv-sledovani-tv-digi-t-mobile.A181207_081452_tec_video_nyv
Pokud se vám nechtějí natahovat kabely od antény, satelitu, set-top boxu, stačí mít chytrou telku a podívat se, jestli tam vidíte aplikaci od některého z poskytovatelů internetové televize (IPTV).
P. S. Tohle je nejdelší článek na celým blogu, přes 26 tisíc znaků.