Tak se s vámi musím podělit o zklamání z nabídky smartfounů. Jak víte, já smradfouny nemám rád, páč se mi špatně ovládají. A kromě Aceru mě platí i Motorola. I stalo se, že mi 5. října napsal Dejv, že má Chemča 8. října narozeniny a že by jí rád pořídil telefon. Jelikož jsem tuhle SMSku dostal po 19. hodině večerní, byl jsem už zahrabán pod husím peřím. Limit byl 4 000. Tahle částka je taková vzduchoprázdná, ještě před pár lety bych věděl, kam sáhnout, ale tady jsem tušil, že mý kandidáti, které mám v merku, tenhle limit nesplňují. A protože jsem tušil, že mi částka čtyř Palackých bude trochu těsná, popíchnul jsem Dejva otázkou, jestli je limit 4k pevný, případně jestli to může být mírně přes. Napsal, že 4 500. S tímhle už se dalo pracovat lépe, nicméně mě tlačil čas, a začal jsem mít mírný bolehlav, protože jsem fakt nevěděl, po čem sáhnout. Zkrátka jsem se cítil kapičku nekomfortně, neb jsem měl na výběr dva dny. A poněvadž jsem vychcaná a alibistická svině, rozhodl jsem se, že se zeptám kluků na fóru. Ještě ten den jsem měl snad deset odpovědí a jedna z prvních byla "Co nějakou Motorolu?" Fajn, ale jakou? Letošní G9 Play za 5k se mírně škube a vrcholná G9 Plus za 6 tisíc zase nepřesvědčila foťákama. Tak mi navrhli G8 Plus z loňska, kterou měli v Electroworldu za 4 790 korun. Já našel slevový kód na 150 korun, takže jsem i tak nedodržel limitu, ale myslím, že jsem z toho vybrusil s grácií.

Co mě mrzelo, byly trapné kecy některých raditelů, třeba proč si Chemča nevybírá mobil sama, že za 5k jsou to všechno šunky (není pravda), a někteří si snad dokonce mysleli, že jsem si dotaz vymyslel, protože o Chemče psali jako o fiktivní manželce (psal jsem že "manžel mé nejlepší kamarádky mě požádal o radu při výběru telefonu pro ni). Mohl jsem jim vysvětlovat, že 4,5-5k není na telefon úplně moc, ale v absolutních penězích to není tak málo. A kdyby Dejv chtěl/mohl dát víc, tak prostě přitlačí. Já bytostně nemám rád ty machírky, který říkají, že je to či ono hovno rozpočet, a musí se přitlačit. Já jsem samozřejmě věděl, že za tyhle prachy to bude nanejvýš mírně nadprůměrný telefon, nicméně nejsem takový kokot, abych si myslel, že s těmahle penězna dostanu 90 % vlastností TOP mobilů. Nevím, jestli občas sledujete recenze mobilů, ale fakt je, že většina redaktorů testuje mobily s cenovkou 10 tisíc a výš. Nižší cenový segment už se moc nerecenzuje, a po pravdě, pokud testujete mobily za 20 a 30 tisíc, velmi snadno si na ně zvyknete (plynulost systému, kvalita fotek), takže vám cokoliv pod deset tisíc může přijít jako slabé, průměrné, neb redaktůrci jsou už tak zdeformovaní, rozmazlení a namlsaní, že jim chybí objektivita. Je to něco podobného, jako kdybych si celý život vozil prdel v Mercedesu, a pak přesedl do Oktávky, tak taky budu remcat a ofrňovat. 

Tak jsem z toho byl takovej smutnej. Naštěstí mi zvedá náladu Džulí, která mi posílá tak úžasné obrázky svých pecnů a pecínků, že jsem z toho málem evakuoval. Za ty fotky a aranžmá by se nemusel stydět ani Zdenda "drzá držka" Pohlreich. Momentálně tlačím Džulku do toho, ať si založí nějaký food blog. Fakt nekecám, reálně jsem uvažoval, že si koupím 4K kameru a založíme na Youtubu žrací vlog, Ona krásná žena s neuvěřitelně podmanivým hlasem a vedle ní do toho píčuje (blbě a trapně kecá) skřehotavý vozíčkár. Myslím, že bychom měli do konce roku několik miliónu zhlednutí a několik desítek tisíc odběratelů. Akorát bychom si museli vymyslet nějaký název kanalů, třeba "Ginger a Fred u plotny". Problém je, že se Džulí nechce příliš mediálně prezentovat, prý by mohla točit ona mě, jak něco žeru. No, to by mi šlo dobře. Pokud to nebudou rajčata s mozzarelou, sýry obecně, zelenina, ani nic dalšího zdravého, cítil bych se docela jistě. Hrozně mě baví lidi, kteří točí na Youtubu, jak něco žerou, a přitom si tím vydělávaj. Zkusil bych sníst půl kila šunky třeba.

10. října mi opět píše Dejv, že jeho mamce vyhazuje žehlička pojistky, jestli bych neměl typ na nějakou. A víte, že měl? Druhá nejlepší žehlička podle dTestu za 990 korun. Trochu mi to vyplešilo náladu, dokonce jsem ji i zaplatil a poslal na adresu Davidový mamky.

Jinak mám trošku deprese z Vánoc, nikdo nic nechce, všichni všechno mají. Věděli jste, že se mluvčí Hasičského záchranného systému jmenuje Studená? Přišlo mi to hrozně vtipný a paradoxní. A speciálně pro Damn-girl: bangládéšky není žádný oficiální druh obuvy, přezdívám tak lehkým plátěnkám, protože si myslím, že je šijou děti v Bangladéši, a proto mají tak dobrou cenu. Níže foto Julčiných zelených:

Já mám podobné, černé, a je to moje nejoblíbenější obuv, takže bangladéšky jsou plátěné tenisky.