Dlouho tady nebyla zkazka z mého života, takže vám chci oznámit, že jsem byl ve středu poprvé u nové paní zubařky a je úžasná. Hrozně se mi líbí, že popisuje všechno, co dělá, při vrtání dělá pětisekundové pauzy, protože mám tendenci se zalykat. Víte, ono není snadné vrtat do vozíčkáře s obrnou, tam musíte mít fakt individuální přístup a musíte trochu na mě jako na takové emimino. 

Určitě si vzpomínáte, jak jsem vám tady v únoru vyprávěl o tom, jak mě odmítal pustit jejich rentgen, což především Strašilku dost pobavilo. Celá tahle příhoda byla pravdivá, stejně jako to, že jeden z mých zubů je mrtvola. V čem jsem vás ale mystifikoval, je to to, že mi tam dala Standa Hložku nebo vložku. Nene, ona jen nějak zvětšila tu dirku a já měl pak ke konci května období, kdy mě bolela dáseň. Celkem dost, ale bolela úplně stejně, jako když se mi někdy na dásni udělaj afta. Tak žeru béčko, kochám se zářivě kanárkovou barvou mých chca..teda čůrání, pardon, a čekám, až to odezní. Což se nakonec povedlo. Nicméně první červnový víkend se stala taková nepříjemnost - mamka mi čistila zuby a já s množstvím pasty vyplivl i ten zub, je to pětka, nebo šestka dole. Takže jsem takový Štěpán Kozub, který ale zoubek nemá, vypadl komplet, zůstal tam je moderátor Zázraků přírody Kořen. Paní zubařka říkala, že hohle půjde ven. Hm, strachy se mi stáhl šourek. Je moderní doba, takže mě překvapilo, že na prohlížení rentgenů už se používá počítač, přičemž ona dokonce notebook! A tak, aby si připomněla, cože mám v tý hubě za nález, prohlížela si ten snímek na obrazovce a prohlásila, že "zachráníme, co se dá!" a "do konce roku to nestihneme!"

Takže první návštěva byla teď 23. června, další bude 1. července, 13. července, jednou v srpnu a pak se uvidí. Možná už tam nemá fleka, takže pokračování next year. A co se dělo nyní? Byla trošku ve skluzu, na tu první návštěvu si na mě vyhradila 30 minut, ale jelikož ji zdržela předchozí pacoška, měla na mě jen 20 minut, což mi nevadilo. Před zubařema se nemá mluvit sprostě, takže mi chvíli trvalo, než jsem našel slušné synonymum ke slovu sračka, hovňousek nebo posera. Pak jsem si vzpomněl na slovo zbabělec a říkám:

"Paní dochtorko, vy mi budete vrtat? Víte, já jsem takový zbabělec, dávám si injekci i na vrtání, mohla byste mi ji dát?"

"Ale chlapče, já mám na tebe jen 20 minut, než to zabere...Víš co? Budu ti vrtat horní tesáky, tam by to nemuselo být tak citlivý!"

A následně mi uštědřila malinkou včeličku do dásně. Vrtala dva horní zoubky, jeden je zaplombovanej, druhej má vložku a plomba bude pří příští návštěvě, kdy si na mě vyhradila hodinu. Víte, ono se to nezdá, ale čas se v té zubařské sesli hrozně vleče. Co jsem si hrozně užíval, je to, jak popisovala, co bude dělat, a vůbec byla hrozně milá. Akorát trošku komolila ke konci mé příjmení. Vytknul bych jen jednu věc - její křeslo nemá na právé straně opěrku a já v něm dost kloužu doprava, z velký části za to může má skolioza, a i když mě každou chvíli paní doktorka s mamkou rovnaly, ke konci už mě bolel pravý bok. Navíc v momentě, kdy jsme skončili, se mu udělalo brutálně špatně od žaludku, hrozivě jsem zezelenal a oblil mě studenej pot. Nejzvláštnější je, že já na tohle vůbec netrpím. Mamka říkala, že byl v tý ordinaci dost vydejchanej vzduch, na ten ale já netrpím, stejně tak netrpím téměř na bolesti hlavy. Ale ustál jsem to. Odpoledne doma jsem trochu otekl, bolela mě opět dásnička, zhruba v místě vpichu té injekce, obrázek tu:

Džulí se mě zeptala, jestli cucám bonbon. Ano, jde o bonbar. Včera odpo to bolelo dosti, mamka mi ale dala Ibalgin a dobrý, už to bolí jen na dotyk, trochu to tahá, když se směju, a nemůžu naplno otevřít držku. Nahoře je tedy fouto ze dne zákroku, dole z dneška:

Okolí říká, že je to menší. S Džulí jsme zkoukli Tiché místo 2, mně se tentokrát podařilo si u toho ani jednou neprdnout, jinak by mě bubáci sežrali. Po delší době jsem zas udělal dobrý skutek a přispěl tomuhle kloučkovi, jestli chcete, můžete taky:

https://www.donio.cz/BojovnikAdamek

Tak se mějte, užívejte léta a chovejte mravně!

Šourek z Vysočiny

P. S. Džulí byla v tématickém pohádkovém dni za Šebestovou, ale pšššt!