Tahle kapitola původně nebyla v plánu, ale je na místě a ona si to zaslouží: dne 20. srpna mě po téměř 13 letech věrné služby navždycky opustila má stříbrná Nokia C2-01. Do mé rodiny se dostala na Vánoce 2011, kdy mi ji donesl Ježíšek, takže figurovala v mém životě ještě dávno před tím, než jsem začal psát tenhle blog. Docela by mě zajímalo, kolik desítek tisíc SMS z ní odešlo, kolik desítek tisíc minut hovorů, smíchů, slz. Strávila se mnou hodně nocí, přes její klávesnici jsem hodně žen a dívek pokropil svými tělesnými tekutinami (netlemte se, prasáci, šlo většinou o slzy), nicméně dne 20. srpna mi připsaní vylítla klávesa 4 (GHI) a bez klávesy 4 se píše dost blbě, třeba věta: "Pockej chvilku, jdu srat!" se musí přeformulovat na "Pockej cvulku, jdu srat!"

A uznejte, že to zásadně mění význam věty. Taky jsem ji občas půjčoval Juráškovi, on s ní neházel a já si řekl, že na ni nemůže nic rozbít, tak jsem si zamknul klávesy, a nechal ho, ať si pomačká čudlíčky. Jednou jsem takhle neměl brejle, protože ho brejličky hrozně lákaly a byl pekelně rychlej v jejich strhávání, takový malý Houdini. Tak jsem mu jednou zase půjčil svoji Nokču, on ji chytil obouma rukama a pevně ji stiskl, velkou silou. Takovou silou, že se až začal klepat. Tak mu ji mamka sebrala, ničeho si nevšimla, já taky ne, protože jsem neměl ty brejle (mám 6 dioptrií, vidím dobře jen asi na 30 cm). Jenže pak přišel brácha a říká:

"Viděls, co máš s mobilem?"

Normálně mi vypadlo sklo displeje. Naštěstí šlo nasadit (to mohlo být někdy na jaře). Nemyslím si, že za to může Jurášek, ona už vůli ve svým těle za těch 12 let měla, kdyby to byla funglovka, roční dítě by nemohlo vyloupnout displej. A pozor! On se nesnažil vyloupnout displej, on ji chytil oběma ručičkama a pevně stisknul, asi jako když chcete rukama rozlomit rohlík. Pak už jsem si Nokču dával mimo dosah jeho ťapek.

Naštěstí jsem tady měl záložní, tu samou, akorát černou, a loni na Vánoce mi manžel jedné paní z Emimina poslal jako dárek k Vánocům ještě jednu černou C2-01 do foroty. Chápete to? Cizí pán, kterého jsem nikdy neviděl, jen jsem mu pomáhal vybírat telefon a jeho ženě myčku. Prostě jen kvůli tomu, že jsem mu ušetřil dost peněz, takže teď funguji po vypadnuté klávese na na nové Nokče. Displej dycky nasadit šel, ale klávesa nedržela a byl to risk pokračovat, po 13 letech už má nárok na důchod.

Jo, a koupil jsem si novou webku, ukázka níže, tak se mějte a hezký zbytek prázdnin!