Pokaždé když jdu domů přes most, vidím nad řekou kroužit tři kachny, v sevřené formaci si to sviští na obloze, někdy zalétnou až na Kampu, otočka, vracejí se, pak mi na chvíli zmizí z dohledu a vynoří se na druhé straně mostu. Ne dvě, ne čtyři, právě tři. A pořád ty samé!

A tuhle zase. Říkám si, zdalipak tam asi budou. A nebyly. A pak byly! Odněkud se vynořily a zase létají.