Dřív jsem si vždycky myslela, že psát si deníček je úplná blbost a dělají to jen blbý holky bez mozku. Nechápala jsem, co na tom mají. Ale jednou jsem potřebovala své problémy někomu povědět, ale nikdo komu bych to mohla říct nebyl, tak jsem se svěřila papíru a opravdu mi to trochu pomohlo, tak jsem se rozhodla, že do deníku budu někdy psát, když budu potřebovat. Já si do deníku nepíšu každý den, připadá mi, že to ani není potřeba. Ani tajný deníčky na zámek mi nepřipadají potřeba, to každého hned přitáhne a snaží se tam dostat. Já dávám přednost mému obyčejnému kroužkovému sešitu a taky mám vlastní pokoj, kam nikdo nechodí, tak nemám problém můj deníček nechat na stole a nikdo ho nepřečte. Třeba včera jsem měla zase trochu depku (to je u mě docela častý), tak jsem popsala jednu A4 mými problémy a hned mi bylo mnohem líp. Nikdy bych nevěřila, že to opravdu takhle pomáhá. Deníček už je pro mě důležitá věc. Můžu mu říct cokoliv a mám jistotu, že on to nikomu neřekne. Je to prostor pro všechny moje zmatené myšlenky a nálady. Navíc mi nikdy neříká "to neříkej", ale já říct chci, chci se toho pocitu zbavit. Prostě tam já můžu cokoliv, osobně do deníčku nejen píšu, ale já si k textu dělám i obrázky, i když malířka ze mě nikdy nebude :D

Na závěr.....já osobně si myslím, že psát deníček je dobrý pro každého. Každý si ho přece může psát, jak chce. Já třeba nepíšu nic jako "milí deníčku", ale někdo by to tak třepa psal. Mě psaní deníku vnitřně uklidňuje a ulevuju tím mojí malé dušičce. Včera jí po mém psaní bylo mnohem líp.

Píšete si i vy deníček??