ten název článku zní asi tak, že by se rozhodně neměl dostat k mému manželovi, ale není se čeho bát- opravdu je vše ve vší počestnosti! :D
Ráno jsem se vzbudila a Tobík jen koukal, tak jsem si ho jako každé ráno dala k sobě do manželské postele a spali jsme do jeho "kňourání" po mlíčku dál .. :)Při krmení jsem hledala na internetu jeden obchod na Mělníce, kam se dnes chystám a v tu ránu narazím na článek, o tom, jak si jeden nejmenovaný američan uvědomil, jak je jeho manželka "drahá" nebo chcete-li "nenahraditelná" a "nezaplatitelná" ..
Já sama jsem si říkala, že nechci být doma x let, jako jsou ěnkteré matky- nejdřív se starají o miminko, pak o dítě, pak připravují svého potomka na povinnou školní docházku, pak ho vodí do školy atd.. atd...
vyzvedávají děti a starají se o domácnost- jejich manželé mají obvykle ten vyšší příjem, než je minimální mzda v ČR a jsou rádi, že je jejich manželka doma, protože je postaráno o děti, jak nejlíp to jde (NIKDO NENÍ LEPŠÍ NEŽ VLASTNÍ MÁMA- bohužel jedno přísloví praví, že lepší špatná máma, než žádná máma), mají uvařeno, uklizeno a doma když se vrátí z práce- usměvavou manželku, co jim nandá večeři a možná je i jednou za čas obšťastní ;)
Já jsem odmala byla spíš karieristka, která chtěla všechno rychle umět- v první třídě jsem se kvůli schopnostem čtení, psaní a počítání- strašně nudila. Naštěstí jsme hodně cestovali a moje docházak nebyla tolik nutná. Vše jsem se učila dopředu a tím jsem pak byla akorát ta zlobivější (hyperaktivnější, abych nezněla jako fracek) ...ale když jsem měla samý jedničky, tak moje zlobení šlo stranou ;)
poznámek jsem měla nejvíc ze všech holek a kdyby byla kategorie společně s klukama, tak jsem se dostala do první desítky! :) ... táta mi poznámky vždy prominul, protože věděl, že jako jedničkářka si to můžu dovolit spíš, než jako trojkař nebo pětkař. Ještě ke všemu věděl, že moje třídní je na mě naprosto zasedlá- vlastně od chvíle, co jsem ji opravila :D ... (nevím, co bylo tenkrát za datum, ani za den, ale brali jsme ve vlastivědě tuším, že to byl takový předmět 4tého ročníku, hlavní města.. a moje třídní řekla, že hlavní město Španělska je Barcelona (jelikož jsem byla zcestovalý dítě, tak jsem ji ujistila, že se plete.. hádala se se mnou, tak jsem jí říkala, že to je prostě Madrid, ale ona se dál hádala).. nakonec jsme jí to našla v encyklopedii- tak byla ticho a můj táta musel k ní na "kobereček" ..(dokážete si představit, jak byla naštvaná, ale já jsem to tenkrát nemyslela zle- byla jsem jen dítě) ... no to je vše k mé ZŠ, pak jsem nastoupila od 6té třídy na osmileté gymnázium, které jsem ukončila maturitní zkouškou a po gymnáziu jsem začala studovat předškolní a mimoškolní pedagogiku, kterou jsem ukončila k 18.5.2015 ... dál jsem se 8.6.2015 dozvěděla, že jsem přijatá na speciální pedagogiku na VŠ J.E.Purkyně, ale nakonec jsem se 3tí den po porodu rozhodla, že NEJDU!.
najednou bylo pro mě jen jedno DŮLEŽITÉ a tím i NEJDŮLEŽITĚJŠÍ- můj SYN TOBIAS!. Nechtěla jsem darovat ani jediný den studiu, kdy by mě třeba potřeboval a já seděla ve školní lavici.. škola počká a časem nastoupím:)..
no a ten den, co můj maličký ležel v inkubátoru pod nadvládou hadiček jsem se rozhodla, že jsem jinde!. Ale že jsem ta lepší:).. nakonec jsem neviděla vítězství v neustálém kariérismu a ve sto vystudovaných školách a oborech.. nakonec mi už bylo jedno, že mi moje matka říkala, že nechápe, proč už mám dítě, když jsem chtěla studovat právo apod..
Ne já jsem byla jednička i bez toho dalšího diplomu!. Protože jsem si v sobě dokázala uvědomit, že ty dny s mým synem by mi nikdo nemohl vrátit.. a já chci být u toho, až se začne smát, jak začne sedět, převalovat se a chodit.. chci být u toho, až řekne máma, táta a až za mnou příjde a řekne "mám tě rád, mami" .. najendou se to stalo ŽIVOTNÍM POSLÁNÍM.. a nějaká škola?. Ta nespadne a počká.) .. .
No a jak to souvisí s tím chlapem, co jsem o něm mluvila na začátku?.
On si uvědomil, jak je jeho manželka dá se říct, že nadlidská bytost- ale v dobrém slova smyslu.. našel si kolik stojí chůva na téměř 24hodin denně/ 30 dní v měsíci a 12měsíců v roce.. kolik stojí uklízečka, co vám domu příjde poklidit, kolik stojí kuchařka, co by denně u vás doma připravovala pokrmy a ještě kolik stojí společnice- na doprovod na obchodní schůzky apod.
Zjistil, že svoji manželku na MATEŘSKÉ DOVOLENÉ by nikdy nedokázal zaplatit!. Ročně se dostal k částce kolem 1 miliónu.
Až dneska jsem si uvědomila, jak jsem DOKONALÁ :D - ne, to je pochopitelně sranda- samochvála smrdí, ale ten chlap, co ten článek vymyslel, napsal a uznal dokonalost své manželky- ten se mi líbí!.
PS: http://magazin.aktualne.cz/zena-na-materske-dovolene-usetri-svemu-muzi-desitky-tisic/r 9dbfbff2de9911e4a66e0025900fea04/
(odkaz na článek)