Tak za sebou máme první školní týden. Natálka chodí sama na/z autobusu, ze stejného místa odjíždí ještě jedna holčička - Heather, která je ale mladší – je jí 6, ale s Natálkou se hodně zkamarádily.

 
Tak to je první odjezd Natálky do školy. Ze stejného místa s ní jezdí holčička Heather, s kterou se hodně kamarádí.

 Luděk se první den seznámil s její maminkou, a odpoledne, když pak asi 20 min. stepoval před jedním domem a čekal na školní autobus až Natálku přiveze, tak se seznámil i s pánem z toho domu (nebývá tu zvykem, aby před vaším domem někdo takhle dlouho postával, tak se pán šel Luďka zeptat, co tam tak postává). Další den (bez předchozího varování) přišla za Natálkou domů celá rodina Heather i se psem a bráchou, takže byl Luděk nucen seznámit se i s nima a jít s nimi na procházku, přičemž ho seznámili ještě s dalšími sousedy. Pak se Luděk seznámil i se sousedem odvedle, pane Pivoncem, který dle jména má zjevně české kořeny (dokonce je i milovníkem piva), ale nic o nich neví. Sumasumárum má Luděk v ulici už víc kamarádů než Vít. V pátek byla Natálka na návštěvě u Heather a hrály si na schovku.

 Natálka ve škole spokojeně přežívá (mám pocit, že to má jako takové divadlo). Panu učiteli prý moc nerozumí, jen když mluví přímo na ní, dětem prý rozumí víc, má tam několik kamarádek, s kterými si o přestávce hraje na psy (což, jak všichni chápete, je jazykově nenáročná hra), nebo na schovku, na honěnou nebo si hážou frisbie a nebo se houpou. První den jeden žák při výkladu učitele o školních pravidlech usnul, další den týž žák pana učitele praštil deskami (není jasné, zda schválně, ale dostal napomenutí), zkrátka je tam veselo.

 Moc si pochvaluje školní jídelnu – pizza, hot dog, kuřecí nugety, ...

Na začátku roku nám dali papírek, kde bylo napsáno, že kvůli různým alergiím nesmí děti do školy ke sváče nosit nic jiného než ovoce a zeleninu. Ale evidentně to tak striktně nedodržují, tak jí asi občas podstrčím i nějakou sušenku, protože škola je až do 4 hodin a Natálka má pak už docela hlad (ano – Natálka má HLAD!!!, ta která nikdy nejí snad konečně pochopí, že jídlo není zlo, kterým ji rodiče trestají).

 O tom, co ve škole přesně dělají, moc nevíme – Natálie odpovídá, že nic. Tak až se to dozvíme, tak dám vědět.  Při samostatném čtení si čte knížku od R.Dahla The Witch (čarodějnice), které ale podle mě nemůže rozumět, tak mám pocit, že spíš nedělá nic.

 

Dneska je sobota a rozhodla jsem, že se bude učit do české školy (v týdnu to moc nestíháme). Ráno ji Luděk učil matematiku a byla to pro něj velmi přínosná lekce, myslím. Pochopil, že ve chvíli, kdy opustí místnost, tak Natálie přestává pracovat, že po dobrém to s ní nejde a že zkrátka musí být hnusný, aby z ní vůbec dostal nějaký výkon. Když jsem přijela z nákupu, tak vykřikovala, že chce maminku (normálně je to přesně naopak, protože já jsem ta zlá, která po ní chce, aby se učila, a tatínek ten hodný).  Hannah, když to její kvílení slyšela, tak říkala, že byla taky taková, a že s nima Vít chodil do suterénu, aby na ně mohl zařvat, aniž by to někdo slyšel. A jestli jsme neuvažovali, že bysme jí na učení našli někoho jiného, abysme my nebyli ti zlí. Zajímavá myšlenka, jenže mám obavu, že na češtinu tu těžko někoho seženeme a navíc téměř jistotu, že by na něj Natálie kašlala, takže má koťátko smůlu a bude se učit se zlou maminicí (a tatinem, když tu bude).

Teď jsme v parku u vody a vždy, když udělá kousek češtiny, tak se může jít vykoupat. Ale je to boj....

 

Ráno u nás byla na návštěvě Káti kamarádka s 6ti měsíční holčičkou, která byla TAK hodná – nevztekala se, hezky si hrála, usmívala se. Natálie v jejím věku furt brečela, vztekala se a to jí zůstalo.... S některými věcmi se holt narodíme a už nám zůstanou. Hannah říkala, že ona přestala kvílet a vztekat se tak v 17ti letech. No potěš...

 

V pátek večer se tady taky hrál fotbal (ten americký) – hrála místní highschool (střední škola) proti nějaké jiné, tak jsme se šli podívat. Je to evidentně velká společenská událost – všichni středoškoláci fandili, pátek večer, příjemné počasí, fakt dobrá příležitost k socializování. V poločase hrál školní megaband, holky roztleskávačky hopsaly, no velká sláva. Furt nějak nechápu ta pravidla, ale podívaná to byla i tak. Škoda, že u nás to takhle sportem na školách nežije...

 

Jinak jsme tento týden absolvovali také hodinu gymnastiky – 85 min. je tam honili z nářadí na nářadí, prakticky bez přestávky (hrazda, kruhy, žíněnky, trampolína, atd.), fakt se s nima nemazali. Zajímavé bylo, že na to, jak tady furt vykřikují Safety first!, tak s bezpečností si tam moc hlavu nelámali. Žádné dávání záchrany, když dělají stojku a z ní most apod. (Pravda, na začátku jsme podepisovali papír, že tam to dítě dáváme na naše riziko.)

Zároveň v té obrovské hale cvičilo asi 12 skupinek dětí různého věku (skupinky tak po 4 – 8mi), rotovali po různých nářadích, fakt to frčelo. Byly tam i velké holky, které dělaly neuvěřitelné věci na hrazdě a trampolínách, fakt šikulky.

Natálka byla moc nadšená. Trenér si ze začátku myslel, že je asi dementní, protože ne úplně reagovala na pokyny (trdlo, stoupla si druhá do řady, místo nakonec, takže neměla moc od koho kopírovat), pak pochopil, že prostě ne všemu rozumí a ukazoval jí to.

 

 

Minulý víkend jsme opět podnikli bicyklovací výlet, v Lebanon Hills jsme uviděli amerického raka (je černý a oproti tomu českému leze popředu), tak přikládám foto. Bohužel už byli zavlečeni i do Čech a vytlačují ty citlivé české raky zpátečníky, takže jste ho možná viděli i u nás. Dneska je opět 31 stupňů, ale zítra se má o 10 stupňů (Farenheita) ochladit, tak asi půjdeme opět někam na kole na výlet (jak říká Natálka, na nějaký pěkný blbý výlet).

  

Tak to je on - americký rak.

 

V některých jezírcích se lekníny už chystají na zimu, jinde pořád kvetou. Z výletu do Lebanon Hills.