Dneska jsme vyrazili na kola do parku (lesa), kde měly být cestičky pro horská kola. Je to jen kousíček - na kole 30 min. od nás. A bylo to tam super!

Bohužel jsme zapomněli helmy, tak jsme museli být opatrní, a Natálčino kolo je asi to nejtěžší na světě, ale i tak to bylo prima. Udělat takové cestičky u nás by byl výborný počin - a asi by to nebylo ani nijak nakladné.

Takže - v lese je vyježděno asi 12 mil různě obtížných okruhů + je tam ještě tzv. skill park, kde si lze trénovat jízdu zručnosti po různých lávkách, drncácích, kamenech apod.

Hned nás napadlo, že tohle by bylo něco pro Fílu Jecha a Kryštofa Lefflerovic.

My jsme jeli ten nejjednodušší okruh, který se kroutil lesem, vedl po hupech, byly tam pěkné klopené zatáčky, fakt moc hezké. Na ten nejtěžší okruh (jsou tam 4 úrovně obtížnosti) bysme si netroufli (to je fakt drsňárna a já fakt netoužím jezdit po kládě přes propast), ale příště dáme ten trošku těžší. Na okruzích je přikázaný směr jízdy, vždy po pár minutách je tam možnost, kde zastavit a nepřekážet, mapky, kde se dá připojit na jiný okruh atd. Fakt moc hezké - a přitom to jsou jen obyčejné vyjeté cestičky lesem (pravda, občas dřevěný mostík, upravená klopená zatáčka apod.). Třeba za pár let něco takového vznikne u nás, ten les nad námi by se na to fakt hodil (třeba taková ta hustá zarostlá část hned u dubu).

Tady je pár fotek, jinak víc je vidět zde http://www.lebanonhills.com/trails/ (kdyby se do toho někdo chtěl pustit, tak pro inspiraci :-).

Ti bez helem, to jsme my. Příště si ji vezmu i já, nerada bych břinkla hlavou někde o strom (to je poprvé v životě, kdy si jí vezmu sama dobrovolně).

Tohle nejsme my. Ale je tam vidět, jak to tam vypadalo. Kdyby se někomu chtělo si takový park vybudovat, tak vám klidně nafotím různé tamní atrakce pro inspiraci.