Citáty ze života i pro život

4. 10 2007 | 21.30
  • Štěstí nepochází z velikosti života, ale z jeho malých a osvěžujících věcí, které se musí pěstovat a vyhledávat... Ostatně - štěstí nemusí být ničím veselým a blaženým, jsem si skoro jist, že štěstí mohou být velká a tragická jako umělecká díla.
  • Pravá láska je stav, ve kterém člověk cítí osudovou potřebu být neustále s milovanou bytostí.
  • Říkáme láska, ale on je to celý zástup citů, ani je v tom houfu nemůžeme rozeznat.
  • Lenošit je opomenout dělat něco, co by člověk dělat měl, a místo toho chtít si hovět. Zahálet, to je nedělat vůbec nic, a přitom vůbec nic nechtít.
  • Když nemám co dělat, pracuji.
  • Bída není instituce nebo třída, nýbrž neštěstí...
  • Lidová moudrost vedle tisícerých pravd skrývá ještě jednu nevytěženou a bezespornou pravdu o relativnosti všech hodnot a pravd.
  • Nezáleží na tom, že vůl je vůl, chyba je, dělá-li se z něho lev.
  • První požadavek společenské výchovy je umět zakrýt svou hloupost.
  • Jednou z největších civilizačních pohrom je učený hlupák.
  • Mezi tím, co chceme a co musíme, se utváří celý náš život.
  • Člověk ještě není dost dokonalý ani dost slušný, aby měl právo žít na něčem tak krásném, jako je země.
  • Všichni rádi stárneme, když je nám osmnáct.
  • Mladé dovede být každé tele, ale zestárnout, holenku, to je kumšt.
  • Mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět. Stará garda má pocit, že s ní ten lepší svět odchází.
  • Čas je největší síla života.
  • Anekdoty nemají autora, nýbrž vypravěče.
  • Anekdoty nemají autora, nýbrž vypravěče.
  • Anekdota a vtip je náhlé vybití. Přímo humorné vybití. Je to odbyto jedním rázem a konec.
  • Anekdota a vtip je náhlé vybití. Přímo humorné vybití. Je to odbyto jedním rázem a konec.
  • Humor je jisté vidění světa, je to umění vidět svět.
  • Humor je jisté vidění světa, je to umění vidět svět.
  • Humor je solí země. Kdo je jím dobře prosolený, vydrží dlouho čerstvý.
  • Humor je solí země. Kdo je jím dobře prosolený, vydrží dlouho čerstvý.
  • Humor je nejdemokratičtejší z lidských zvyků.
  • Řeč je sama duše a kultura národa. Zdokonaluje-li se národ, musí se zdokonalovat i jazyk
  • Tak se zdá, že jsme více ovládáni slovy, než jimi vládneme sami.
  • Člověk se nikdy nezbaví toho, o čem mlčí.
  • Každá dokonalá báseň je jedno velké vítězství, každá sladká sloka je celé království míru.
  • Básník se nesmí opakovat.
  • Umění je více nepokoj než jistota: vždycky je v něm veliká složka touhy.
  • Kritizovat - to znamená usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal já, kdybych to uměl.
  • Příroda je dílo vesmíru, umění však dílem člověka.
  • Premiéra je nejhorší představení. Proto o ní kritici píší.
  • Miluje-li člověk příliš, mýlí se velmi těžce. Pohrdá-li sebou, mýlí se dvojnásob.
  • Království lhářství není tam, kde se lže, ale kde se lhářství akceptuje.
  • Zásady jsou sice krásná věc, ale musí se z nich slevit, aby se našel střed mezi různorodými zájmy.
  • Na světě nejsou nejkrásnější věci, ale okamžiky.
  • Všichni vladaři světa se nejvíc děsí toho, že by to měli zkusit jinak, neslýchaně a obráceně
  • Válka je hrozná, nepřípustná, ale ještě hroznější a nepřípustnější je otroctví.
  • Jsme dva, dva na všechno, na lásku, život, na boj i bolest, na hodiny štěstí. Dva na výhry i prohry, na život a na smrt - DVA!
  • Z dvou různých názorů vítězí vždy spíš ten hlučnější.
  • Hledat a najít, to je to největší napětí a uspokojení, které může člověku život poskytnout. Každý člověk by měl něco hledat. Když ne známky, tedy pravdu nebo zlaté kapradí nebo aspoň kamenná šípy a popelnice.
  • Papuče: Já nešťastná! Být pořád pohromadě s tou druhou, s tou rajdou, s tou hloupou bačkorou! Nebýt jí, mohla bych dostat do páru něco lepšího.
  • Otcové nezemřeli docela - jsme tu ještě já, ty, my.
  • Mnoho dá člověku svět, ale když chce člověk něco dát světu, musí sedět na svém malém poli jako nádeník.
  • Radost květin za oknem... Není to jenom radost z té krásy a něžnosti, ale taky radost z úspěchu při pěstování.
  • Zahrádka není nikdy hotová. V tom směru je zahrádka podobná lidskému světu a všemu lidskému podnikání.
  • Neumíš-li být silná jako dub, buď silná jako jalovec nebo houževnatá mateřídouška. Ta, co bez reptání přijímá žár a sucho, zimu, plodnost i zranění.
  • Žádné "my" mne nespasí, nedal-li jsem "já" aspoň cibuli almužnou... "já" je zároveň slovo svědomí i slovo činu.
  • Neúspěch: nevyužít příležitost. Úspěch: zneužít příležitost.
  • Člověk se rodí jen jednou, aby se pak ještě rodil zvolna, dobývaje sebe sama klikatě i v prudkých nárazech, pokud mu zbývají čerstvé a nenasycená smysly a duše potřebná k růstu.
  • Jsem slabý člověk, ale v mé slabosti je má síla
  • Poznat nesmírnou složitost skutečnosti, to je pro mne věc úcty k životu, která stupňuje v úžas.
  • Nemysli na sebe, když píšeš, mysli na dojem krásy a okouzlení a skutečnosti, který máš vyvolat.
  • Nemysli si pořád, že musíš všechno prožít, stačí jen pozorovat a to bez klidu nejde. Největší milostí pro nás, kteří to potřebujeme, je umění dívat se a vidět.
  • Popisovat, to není nic, duch díla se musí vyhnout všem zbytečným slovům.
  • Člověk musí mít v sobě kus krystalu, něco hladkého a čistého a tvrdého, co se s ničím nemísí a po čem musí všechno sklouznout. Hlavně umělec to musí mít, aby mohl usilovat o dokonalostech.
  • Jak člověk jednou začne, ... - totiž začít nemusí, ale dodělat musí!
  • Statečnost intelektu, to nejsou vážné názory, to je odvaha pořád myslet.
  • Jediná dokonalost, které moderní civilizace dosahuje, je mechanická
  • Můžu říci, že jsem svému ideálu nezůstal nic dlužen.
  • Děsím se davu, je nejkrutější a nejhloupější ze všech přírodních živlů.
  • Zrcadlo: Člověk je jen má představa.
  • Spánek je nesmírně milosrdný: odpouští nám i našim viníkům.
  • Fantazie, to není představovat si, co věci nejsou, ale udělat něco, co by mohly být.