A bez konce, zdá se. Naštěstí jen zdá. Vodní živel je ve svém živlu.

Já jsem teď v suchu, mně je hej, tak přeju moc všem, kteří nejsou, aby mohli brzy říct: hej, už je to v suchu...
 

Ty dnešní šmouhy nejsou ani tak moc moje, ty jsou od deště.

A tohle, to jsem já, teda skoro

 

Ty barvy se mi líbí, tráva se mi líbí, vlna, která se už těší na spletení, se mi líbí a ta kopretina, ta je každým rokem nová a pokaždé se mi moc líbí.

Ale vlastně jsou to všechno moje malé podružnosti, ve srovnání s živlem.

...   ...   ...   ...   ...   ...   ...