Informace k varovnému značení ve speciálním článku.

Jedná se o první článek do nové rubriky "Recenze, upoutávky". K tomu bych rád informoval, že upoutávky píšu dobrovolně ze své svobodné vůle a proto si k recenzování a upoutávkám budu vybírat věci, které se mi líbí. Od rubriky nečekejte, že bude vyvážená (a nejspíš ani objektivní). Proč bych se měl mořit nadávající upoutávkou na něco, co se mi vůbec nelíbí, když mohu psát o tom, co se mi líbí, že? Předvýběr je tvořen mým (ne)vkusem a zálibami a pokud vás baví něco úplně jiného, klidně se může stát, že vás obsah rubriky nezaujme. 

 

 Napoprvé se budu věnovat jedné ze svých oblíbených knížek, Choking Hazardu. Knihu jsem si poprvé půjčil v knihovně, když jsem hledal něco malého v hororové sekci. Půjčil jsem si ji asi 2x nebo 3x, než jsem si konečně jeden exemplář pořídil domů.

První, co mne vzdor anglickému názvu příjemně překvapilo, byl česky psaný vnitřek :). Knížka je to malá (zhruba A6) a úzká (tak na jeden prst), ale její obsah mi připadá dějově velmi šťavnatý. Jak už název článku napovídá, hlavními motivy vyskytující se v knize je masakr, erotika a filozofie.

Masakr považuji za speciální žánr; převážně jsem se setkal s tím, že bývá schováván pod označení "horor". Masakr je ovšem něco jiného. Horor má ve čtenářích nebo divácích vyvolat strach. V masakru nejde o vyvolání strachu, ale o spoustu krve a mrtvol, projevené brutální násilí, někdy též doplněno vyhřezlými orgány a chybějícími končetinami. Prostě brutalita pro brutalitu samou, která může akorát posloužit k uspokojení sadistických choutek konzumentů, případně tvůrců. Dějově nebývá masakr sám o sobě (bez kombinace s jinými žánry) moc dějově nápaditý, naopak bývá spíše dějově "plochý", někým možná dokonce označován za "primitivní".

Ještě než se blíže pustím do popisu knížky, neodpustím si srovnání s filmem, podle kterého ji pan Macek napsal. Jako první jsem se dostal ke knize a teprve na jejím základě jsem byl zvědavý na film. Tvůrci ho zamýšleli jako "zombie komedii",  toto označení najdete i na jejich stránce. Oproti knize, která se mi líbila, mne film zklamal - na můj vkus dost šťavnatých a zajímavých scén popsaných v knize se ve filmu odehrává mimo záběr :(. Na druhou stranu to vypovídá o pisatelských kvalitách pana Macka, když knihu dokázal podat dle mého názoru velmi čtivým stylem.

Děj knihy lze shrnout poměrně jednoduše v pár větách, přestože zaostření na "hlavní hrdiny" předchází lesní scény dotýkající se probouzení zombíků. Účastníci kurzu o smyslu života, příchod zombií, utíkání a boj o život. Tak vypadá stručný popis děje :).

Co se mi na knize líbí a proč mne zaujala:

Především to jsou dva ze tří klíčových motivů, a to masakr a erotika. Masakr se táhne s větší či menší intenzitou celou knihou, nechybí krvavé a brutální popisy scén, které vyvolávají jejich představy, ale ve filmu zůstávají skryty. Významná část erotiky je koncentrována v jisté části, přibližně za čtvrtinou knihy, opět s popisy vyvolávající přestavy i toho, co ve filmu zůstalo nezabráno. Ve druhé polovině jsou ještě nějaké zmínky, ale už to není tak pikantní. Útržky filozofie jsou rozsypány přibližně v první polovině knihy.

Navíc kniha obsahuje vtipně paradoxní momenty, zajímavé situace, super hlášky a pěkné slovní obraty nebo hříčky. Některé hlášky souvisí i s těmi filozofickými řečmi, proto na mne ta filozofie ani nepůsobila moc rušivě, přestože nejsem nějaký filozof, duševně zaměřený a po smyslu života také nepátrám. Určitě si nevzpomenu na všechny, příklady budiž "hanušovská symetrie", "Můj mozek nedostanou!", "Tak (ne)má umírat filozof!","Diskuze bude až v neděli!" a "Zapadl tam jako dobře namazaný alkoholik do hospody," . Některé hlášky nejlépe vyznívají s popisem činností postav.

V knize se pochopitelně i umírá, kdy, kde, kdo a jak umře by vám ovšem zkazilo radost a překvapení, kdybyste se rozhodli si knížku přečíst.

V rámci pokusu o kapku objektivity jsem uvažoval, jaká je nevýhoda knihy. Vždyť na ní vidím spoustu pozitiv - zajímavě podaná, pikantní popisy scén a situace, úderné hlášky a originální slovní obraty, malá a úzká a i ta cena, za kterou se dá pořídit mi přišla dobrá k tomu, jak se mi líbí. 

Napadají mne dvě věci, které by šlo označit za nevýhody:

1) I přes filozofické poznámky se nedozvíte, co je to ten "smysl života". A ani se nedozvíte, jak to zjistit. Žádný jednoduchý návod, ty poznámky bych označil jen za obecné a dost neurčité náznaky.

2) Nekorektnost knihy. A tím nemyslím špatné jmenovité označení jedné postavy na konci ani to, že můj pořízený výtisk má oproti tomu knihovnímu hodně zpřelámané větvičky. Mám tím na mysli v první řadě genderovou nekorektnost. Ve dvou scénách/situacích to je dost doočíbijící, těžko je lze interpretovat jinak než "ženský jsou pitomý". Já jsem si všiml dvou, citlivé slečny by možná našly nějaké další. Kniha tímto může urazit inteligentní dívky, dámy a ženy, pokud knihu nebudou vnímat dost "odosobněle", ale naopak "osobně". Vzhledem k popisům a situacím by kniha možná mohla urazit i příslušníky dalších skupin se v ní vyskytující, ať už se jedná o myslivce, filozofy nebo věřící jednoho konkrétního náboženství, resp. odnože. Snad až na nihilisty, jestli jsou tak v klidu, jak je to popsáno v knížce :).

Doporučuji tedy knihu nebrat osobně, ať už jste kdokoliv, pokud ji budete číst. Jestli si myslíte, že byste si to nebrat osobně nedokázali, pak je spíš lepší ji nečíst, než se při čtení urazit.

Taky mne napadlo, že by bylo stylové podle hlášky "diskuze bude až v neděli", kdyby se tu diskutovalo jen v neděli. Nastavit to automaticky nejde a zakazovat komentáře v neděli večer a v neděli ráno je zase povolovat by byl opruz nejen pro vás, ale hlavně pro mne, takže od toho se upouští :D.