Jak si podřezat žiletku,
kus kůže na to stačí,
dám se do toho, ty zmetku,
a už se k sobě tlačí.

Jak si podřezat žiletku,
už proužek krve teče,
pokračuju dál, ty zmetku,
i když se čas tak vleče.

Tak už tu ležím na zemi
a v kovu zeje díra,
nikdo netuší, jak je mi
a oko vzhůru zírá.

V žiletce díru jsem tady,
ať najdou mne v noci či ráno,
tvrdou podlahu pod zády,
za třináct minut je dokonáno.

Nic neděje se na stropě,
pak odtáhnou mne stranou
se zaschlou krví na klopě,
s žiletkou podřezanou.