Již několikrát jsem přemýšlela nad tím, jako má slovo sílu. Jak je možné slovem ubížit. Třeba i někomu změnit život. A to jak v dobrém tak ve zlém. Slovo vypadá jako neškodná věc, ale s jeho mocí se již každý určitě setkal. Je škoda, že takový dar jako řeč, se často zneužívá. A to jak k tomu aby se jí ubližovalo, tak i k hrubostem a nadávkám. Člověk dokáže slovem někdy ublížit více než dýkou. Taková pomluva to je někdy mocná zbraň. Ale často se setkáváme i s tím, že slovo se dá použít, a bohužel dost úspěšně, i k manipulaci. A ne pouze k manipulaci jedince, ale i skupin lidí. Ti jsou potom ochotni se vzdávat majetku, svobody, ale i života. Jak je to vlastně možné, že má slovo a řeč takovou obrovskou moc? A proč člověk jako jediný živočich tento dar tak často a rád slovo zneužívá? Proč ho nepoučíváme jen k dobrému? Jen k chválení, vyznání lásky, vyprávění si o krásách světa a přírody? Proč slovem nepopisovat jen to krásné? Určitě se nám i lépe žilo kdybychom kolem slyšeli více krásných věcí. Kdyby naše řeč líčila barevnost a krásu světa, namísto šedi a nudě.