Tento článek je přeložený a části textu byly trochu změněné, ale ne tak, aby to změnilo vyznění celého textu. Nejsem navíc žádný odborník na medicínu, proto jsem některé pojmy nechala nepřeložené a ty, co jsou přeložené, mohou být chybně formulované, za to se předem omlouvám. Zdroj článku bude uveden na konci druhé části.
Smrt na závodní dráze: Medicínské důvody úmrtí při závodech s příklady a jaká vylepšení závodních aut z toho vyplývají
Smrt Allana Simonsena při 24 hodinách v Le Mans a smrt Jasona Lefflera o týden dříve byly podnětem k vypracování přehledu šesti různých medicínských důvodů úmrtí při závodech, a co je děláno pro to, aby se závodění stalo bezpečnějším.
Automobilové závody jsou druhým nejpopulárnějším druhem sportu na světě. Je mnoho důvodů, proč jsou závody tak populární, ale svou roli má určitě i nebezpečnost tohoto sportu.
Smrt Allana Simonsena v prvních minutách závodu 24 hodin v Le Mans způsobila, že si mnoho závodníků začalo klást otázky ohledně bezpečnosti a jestli je o ni dostatečně postaráno. Naši přátelé a spolujezdci/piloti se v těchto časech cítí zranitelní, a stejně se cítili i před týdnem, když zemřel Jason Leffler během závodu v New Jersey. Pocity zranitelnosti a smutku a ptaní se na bezpečnost jsou u jezdců i fanoušků stejné, jako když před rokem tragicky havaroval Dan Wheldon. Často vidíme vztek, když se snaží vypořádat s těmito emocemi, myslíc na to, že mělo být uděláno něco pro to, aby se smrti předešlo. Tento článek se zaměří na to, kam až bezpečnostní opatření aut došla a jak se může stát, že jezdec zemře. Ve výsledku se tento článek zaměří blíže na Allanovu smrt a dojde k závěru, že to byla předvídatelná havárie i se svým tragickým výsledkem. V tomto případě se jednalo o zbytečnou smrt jezdce.
Smrt závodníka – analýza od dvou chirurgů, kteří jsou zároveň závodníky
Jako závodník v sérii Grand-Am Rolex jsem zavolal dalšímu závodníkovi a zároveň neurochirurgovi, doktoru Jimu Loweovi, aby mi pomohl podívat se na tato úmrtí z lékařské perspektivy. Chtěli jsme ukázat vývoj, který se odehrál kvůli některým velmi dobře známým úmrtím závodníků. Docházíme k závěru, že je na závodnících, aby vyvíjeli neustálý tlak na další změny a další bezpečnostní opatření. Následující text je shrnutím šesti důvodů, proč jezdci umírají. Neřekneme, že zemřeli kvůli selhání závěsu kola nebo kvůli selhání brzd, ale řekneme vám, co se stalo s tělem jezdce. Plus vám pomůžeme pochopit, jak se pravidla změnila tak, aby se tato zranění a jejich fatální následky objevovaly stále méně často. Nicméně ze smrti Allana Simonsena uvidíte, že je stále na čem pracovat!
1) Blunt Force Trauma
"Blunt Force Trauma" je medicínský výraz pro to, když do těla narazí tupý objekt bez toho, aby výrazněji nebo vůbec poškodil kůži. BFT může způsobit zranění na mnoha místech těla a nejčastěji jsou jeho následkem zlomené kosti nebo poškození měkkých tkání, ale ne smrt. Ne vždy tomu tak je, každopádně jelikož zranění způsobená BFT byla v závodění na denním pořádku, byly zavedeny povinné záchranné pásy. Využívání těchto pásů a jejich neustálý vývoj v posledních 5 dekádách zachránilo nespočet životů. Pásy drží závodníka připevněného ve voze, čímž zabraňují tomu, aby z vozu vylétl a narazil do objektů kolem trati. BFT je stále na prvních místech v žebříčku důvodů úmrtí, ale od té doby, co k němu může dojít pouze tak, že nějaký objekt narazí do jezdce, se tento druh smrtelného zranění objevuje hlavně u vozů s otevřeným kokpitem.
Slavní závodníci, kteří zemřeli kvůli BFT:
Jim Clark – 7. dubna 1968 zemřel Clark při nehodě na Hockenheimringu v Německu. Jeho Lotus 48 sklouzl z tratě a narazil do stromů. Utrpěl zlomeninu vazu, frakturu lebky a několik dalších zranění hrudníku a břicha. Jak se dočtete dále, tento typ zranění je mnohem častější u otevřených kokpitů. Hlava, krk a ramena jsou odkrytá mimo ochrannou konstrukci vozu. Později ještě bude řeč o tom, jak se příslušné orgány postupem času zasazovaly o zvyšování postranních krytů, tudíž jsou dnes těla závodníků mnohem méně odkrytá než dříve. Pravdou je, že v minulých letech jsme byli svědky toho, jak se nejrychlejší prototypy sportovních vozů vzdalují otevřeným kokpitům a naopak se zaměřují na uzavřené vozy. Nejlepším příkladem jsou nejnovější Audi R-18, které vyhrály letošní Le Mans, ve srovnání s "těmi samými" před deseti lety. V těch nových je jezdec v autě kompletně uzavřen. Velká havárie Allana McNishe v Le Mans 2011 je skvělým příkladem toho, jak může moderní design, tedy i uzavřený kokpit, zachránit jezdci život.
Joe Weatherly – Joe Weatherly obhajoval titul vítěze série NASCAR, když byl zabit při nehodě v roce 1964 na Riverside International Raceway při pátém závodě sezóny. Po nárazu do zdi mu vylétla hlava z okýnka a narazila do zdi, což ho na místě zabilo. Jeho smrt vedla k zavedení sítí, které se dnes běžně používají v závodních sériích na celém světě. Teď už víte, proč všechny vozy typu sedan musí mít buď boční okýnko, nebo sítě.
Dan Wheldon – Dan Wheldon byl vítězem Indy 500 a jeho smrt hluboce otřásla všemi závodníky. Při závodě IndyCar v Las Vegas, 16. října 2011, se Wheldon zapletl do havárie 15 vozů v jedenáctém kole závodu. V této havárii Wheldonův vůz letěl přibližně 99 metrů a skončil v ochranném oplocení, kokpitem narazil do tyče lemující trať. Důvodem jeho úmrtí bylo BFT hlavy, což opět ukazuje na riziko tohoto zranění v otevřených vozech. Nové Dallara šasi, využité exkluzivně všemi týmy od roku 2012, je pojmenované podle Dana (DW12) a obsahuje změny v oblasti kokpitu a předního křídla, které mají za úkol zabránit tomu, aby bylo auto katapultováno do vzduchu, a zároveň lépe chrání oblast hlavy a krku.
Jason Leffler – Jason Leffler byl populární závodník NASCAR a zemřel teprve před týdnem (12. června 2013). Nacházel se na druhém místě prvního závodu programu, když se jeho vůz převrátil, dvakrát narazil do zdi a pak "sebou mlátil přes celou trať". Výsledky pitvy byly zveřejněny před dvěma dny a ukazují, že příčinou smrti bylo BFT krku. Opět si všimněte, že Jason řídil "otevřený" vůz, vůz bez dveří a oken, takže vrchní část jeho těla byla vystavena venkovním objektům. Velmi důležitý aspekt nehody, který byl před nedávnou dobou zveřejněn, je fakt, že vůz, který Jason řídil, nebyl vybaven nejmodernějším typem sedačky, který zabraňuje, aby se hlava jezdce hýbala ze strany na stranu, což má jezdce uchránit BFT a PT (penetrating trauma, viz další odstavec). Moderní závodní sedadlo má "zdi" podél spodku a stran, které se táhnou až k helmě.
Další jezdci, kteří zemřeli na následky BFT, jsou: Gilles Villeneuve, Eddie Sachs, Bruce McLaren. Ještě jednou si všimněte, že tento typ zranění je mnohem častější u jezdců, kteří řídí neuzavřené vozy.
1) Penetrating Trauma
"Penetrating Trauma" je medicínský výraz pro zranění, kdy projektil (např. kulka) nebo nepohybující se objekt (např. větev stromu) pronikne tělem. PT , ať už fatální nebo ne, je taktéž méně běžné u jezdců závodících v sedanových vozech, kde je vůz samotný chrání před předměty zvenčí, které by je mohly zranit. Stejně jako u BFT, používání pásů radikálně snížilo počet tohoto typu zranění v porovnání s dřívějškem. Design interiéru vozu rovněž reflektuje bezpečnostní požadavky na eliminaci ostrých objektů nebo objektů, které nejsou pevně připevněny. Neextrémní případy PT nejsou fatální, ale pokud se toto zranění objeví v oblasti krku, hrudníku nebo hlavy, může být smrtelné.
Slavní závodníci, kteří utrpěli nebo zemřeli kvůli PT:
Ayrton Senna – Ayrton Senna je vnímán jako jeden z nejlepších závodníků všech dob. Senna vedl VC San Marina v roce 1994, když jeho vůz vylítl z tratě a narazil do bariéry v rychlosti 135 mil v hodině. Kryt předního pravého kola byl doslova vražen do jeho helmy, což způsobilo smrtelné zranění lebky. Příčinou smrti v jeho případě bylo PT způsobené závěsným prvkem, který prorazil jeho helmu. Kdyby úhel nárazu byl jen o pár stupňů jiný, je pravděpodobné, že by ho zavěšení kola úplně minulo. Od té doby jsou zavěšení kol konstruována jinak a jejich komponenty jsou konstruovány tak, aby se v případě havárie neměnily v oštěp.
Felipe Massa – V kontrastu se spoustou úmrtí v tomto článku, Felipe Massa je naživu a daří se mu dobře, v současnosti závodí v F1 za tým Ferrari. Zahrnujeme ho sem proto, abychom ukázali, jak odpovědné orgány dávají pozor na jezdce a jak jedna nehoda může zapříčinit designovou změnu části výstroje. 25. července 2009 v druhém kvalifikačním kole VC Maďarska byl Massa zasažen do hlavy součástkou, vypadlou z vozu Rubense Barrichella, v části tratě, kde vozy dosahují vysoké rychlosti. I když měl Massa nejmodernější verzi helmy, součástka zasáhla helmu se silou dostačující k tomu, aby prorazila helmu a způsobila Massovi zranění levého oka. Následkem toho Massa čelně narazil do bariéry, což naštěstí nezpůsobilo žádná další zranění. Massa se plně zotavil a rok na to už mohl znovu závodit za Ferrari, ale během jednoho roku se zásahem odpovědných orgánů změnily předpisy pro helmy v rámci celého světového motosportu. Takže, mí drazí závodní kolegové, když vám v roce 2011 řekli, že helma, kterou používáte, už není pro zbytek sezóny 2011 legální, a byla vám doporučena koupě nové helmy, schválené FIA, teď už víte proč. Snaží se chránit naše krásné tvářičky. Novější helmy jsou navržené tak, aby je letící předmět nemohl rozbít, jsou silnější a vyrobené ze silnějších komponent.
3) Zranění páteře a zranění spodní části lebky
Zranění v oblasti krční páteře a, nejčastěji, zranění v oblasti spoje krční páteře a lebky jsou v současnosti nejvzácnější, co kdy byly, zejména díky povinnému používání prvků pro podporu krku a hlavy. Autoři článku, stejně jako ostatní závodníci, používají HANS, který poměrně jednoduše zabraňuje hlavě ohnout se dopředu při brzdění, které přichází společně s havárkou nebo nenadálým brzděním. Jelikož postroje na ramenou pevně drží naše ramena přitištěná k sedačce, způsobilo by nenadálé brzdění prudké kývání hlavu dopředu a dolů, čímž může dojít ke zranění spodní části lebky a/nebo zranění horní části krční páteře. To je typickou příčinou úmrtí hned z několika důvodů, od poškození vrchní části páteře po spodní části mozku, což způsobuje nepohyblivost a zástavu dýchání.
Slavní závodníci, kteří podlehli zraněním páteře a lebky:
Dale Earnhardt – Daleova smrt měla velký vliv na všechny světové závody, jelikož upozornila na nebezpečí zranění hlavy a krku. Earnhardt zemřel v posledním kole závodu Daytona 500, 18. února 2001. Zapletl se do havárie, ve které jeho vůz zezadu narazil do zděné bariéry. Krátce na to byl prohlášen za mrtvého, a jak se dočtete níže, je jenom pár důvodů pro náhlou smrt. Různé druhy ochrany krku a hlavy byly v té době už ve vývoji, a NASCAR povolilo jejich využití, ale nevyžadovalo po jezdcích, aby je používali. Mnoho závodníků (včetně mě) cítilo, že tyto chrániče limitují pohyb hlavy, což bylo nepohodlné. Krátce po Earnhardtově smrti začali zodpovědné orgány vyžadovat použití této ochrany pro všechny závody světa. Z pohledu závodníka stačily dvě hodiny na to, aby si na ně zvykl a neznám jediného jezdce, který by bez nich vlezl do auta. Máme díky tomu větší pocit bezpečí, a ono to také je bezpečnější. Je škoda, že The Intimidator musel zemřít, abychom se my ostatní probrali. Není zapotřebí silného nárazu, aby došlo ke smrtelnému zranění – úhel nárazu a nedostatečná podpěra krku jsou důvody, proč Dale zemřel.
Adam Petty – 12. května 2000 Petty trénoval pro závod Busch 200 NASCAR Nationwide Series v New Hampshiru. Při najíždění do zatáčky číslo 3 se Pettymu zasekl plyn a auto vzápětí narazilo čelně do zdi. Petty zemřel na místě na následky fraktury spodní části lebky. Je velmi pravděpodobné, že by Adam tuto havárii přežil, pokud by na sobě měl dnešní HANS.
Jim Fitzgerald – Jako mladý traumatolog pracoval autor tohoto článku (Dr. Norman) jako traťový fyzioterapeut v roce 1987 na závodě v St. Pete's. Fitzgerald na místě zemřel poté, co téměř čelně narazil do cementové bariéry. Jeho téměř okamžitá smrt bez viditelného vnějšího zranění (nekrvácel, neměl otlačeniny ani otevřené rány) pro nás znamenala, že zemřel buď následkem fraktury spodní části lebky, nebo prasklé aorty. Při pitvě se potvrdila první varianta.