Moc jsem se těšila, až mě ti moji potomci uvidí. Každý den jsem se koukala, zda už se náhodou očičko nepootevřelo....až v sobotu to přišlo......konečně ...Pejsci už vidí. Očka se klubala pomalu a nenápadně a pejsci začínají objevovat nový svět. Zatím se sotva drží na nožkách, ale když přijdu a lehnu si, tak máte vidět ty fofry, jak se hrnou ke strukům....to jsou bitky a přetlačovaní..Panečku a jak si nadávají.....máte je slyšet, jak se přetahují a o ty nejvíce nalité struky. Už je musím sem tam i okřiknout, protože jejich slovník je teda dorost hustý:o)To chytají od toho našeho kocoura, to je držka plechová. Už jsem ho musela dvakrát chytnout pod krkem aby mu bylo jasno, co si může v přítomnosti mých štěňátek dovolit. Kázeň musí být. Byl na mě sice dva dny urazěný a okázale si neustále olizoval to místo, kde jsem ho rafla.....Tssssssssssss nic tam samo neměl, ani chloupek jsem mu nevytrhla a on se tvářil, jak kdybych mu hlavu utrhla.....Už ho to přešlo, páč si nemá ským hrát.