Nedělní ráno bylo navzdory datu – 7.září 2025 – slunečné a teplé a slibovalo příjemnou neděli.

Hezké počasí se projevilo i na náladě shromažďujících se Rožnovských Ogarů na parkovišti u Lidlu.

Po rozdělení účastníků zájezdu do aut jsme vyrazili směr Vysoké Pole, kde se konala tradiční pouť u místní kaple zasvěcené Panně Marii Vysocké.

Kromě jednoho auta, které jelo přes Horní Lideč a Valašské Klobouky přímo ke kapli,  jeli ostatní přes Vizovice a s krátkou zastávkou v Újezdě a pak dorazili také ke kapli Panny Marie Vysocké.

Všechny posádky si všimly, že ačkoliv vzdálenost od Rožnova nebyla velká a neopustili jsme region Valašska, ráz krajiny se přece jen změnil –  od Beskyd  s Radhoštěm jsme projížděli krajinou s nižšími kopci, které se ale malebně vinuly po obou stranách naší cesty - ať už se jednalo o Hostýnsko-vsetínskou hornatinu, Bílé Karpaty, nebo Javorníky. A bohužel stejně jako v Beskydech i tady jsme na okolních kopcích mohli pozorovat devastující následky kůrovcové kalamity.

Po příjezdu ke kapli, která je na kopci cca 1,5 km od centra Vysokého Pole jsme zaparkovali ve stínu stromů,  vybalili nástroje a občerstvili se. Také odsud jsme obdivovali krásu zdejších krajiny.

Měli jsem dostatek času před zahájením naší hudební produkce a tak jsme využili doporučení na procházku - od kaple Panny Marie Vysocké vede krátká stezka k Malé vodní kapli. Zdejší voda má prý léčivé účinky  - a vznikla myšlenka spojit tyto dvě místa Cestou zdraví - navazující na tradici a respektující původní využití místa - podél chodníku jsou vybudovaná odpočinková prostranství, u kterých jsou jednotlivá zdravotní zastavení, rozdělená na osm léčivých sekcí. Záhony  jsou osázeny rostlinami, které se využívají při léčbě rozličných oblastí lidského těla, dle zvolených léčivých skupin. Význam a použití rostlin je návštěvníkům přiblížen formou naučných tabulí.

Po této procházce a přivítání se s P.Janem Machem ml., starostou obce a muzikanty místní dechovky Drnovjanka jsme se začali připravovat na první část našeho vystoupení  - přivítání poutníků ...jakmile poutníků přibývalo, začali jsem hrát ... Po odehrání několika písniček jsme se přesunuli na vyhrazené místo ke kapli, abychom se společně s Drnovjankou a scholou i my hudebně podíleli na mši, kterou celebroval Otec Jan  Mach.

V průběhu mše jsme zahráli 3 písně..

Po skončení mše jsme se přesunuli na naše místo vedle aut zazpívali odcházejícím poutníkům.

Kromě potlesku obdržel náš kapelmajstr Jenda i nabídku od starosty  - zda bychom jim nepřijeli zahrát v únoru jejich seniorům  -  ale abychom prý nebyli překvapeni jejich chutí k tančení a zpívání ...a bude tam hrát i Drnovjanka – tak se v hudební produkci můžeme střídat

Nabídku Jenda ani neodmítl, ani nepřijal se slovy: Dá-li Pán ...uvidíme ...

Poté jsem se auty přesunuli do místního hostince Na Lesovni, kde jsme dostali chutný oběd – děkujeme Jendo....

A potom už následovala cesta do Újezdu ke kostelu sv. Mikuláše a blízké fary, kde působí jako správce farnosti P. Jan Mach.

Při prohlídce kostela sv. Mikuláše, který nás překvapil svou velikostí  jsme dostali i zajímavé informace ...

Na zahradě za kostelem nám zase připomněl hrob s oběťmi z Ploštiny, jak strašná je válka a jak často jsou postiženi i nevinní civilisté ....

Za kostelem jsou patrné zbytky opevnění starobylé tvrze z 15.století, ovšem už jen patrné jako terénní reliéf na pahorku..

A poté jsme už dorazili na posezení v zahradě u fary.

Po přichystaném jídle a pití – děkujeme Zdeňko a Jendo&Jendo ml.  - došlo samozřejmě i na hraní a zpívání  - Jenda st. na cimbál a mandolínu, Jožka na housle, Jenda mladší a Štěpán na harmoniky a posléze Jenda mladší přidal i elektrickou harmoniku   ......

A při tomto muzicírování a popíjení dobrých moků ubíhalo odpoledne rychle a nejednou bylo po 18:00 a my se začali chystat k odjezdu.

Byl to krásně a smysluplně strávený nedělní den, setkali jsme se milými lidmi, štědrým pohoštěním, s krásnou přírodou a dozvěděli jsme se i něco nového ....

... i když to nikdo z nás nevyslovil  - přece jen mě čas od času  - jako červená nit zasvítí v bílém plátnu – zamrazil fakt , že toto bylo naše poslední ... ale uvidíme a třeba dá Pán ...

Pavel