Pozvání na Velkopavlovické vinobraní znamenalo pro naši skupinu velkou výzvu. V programu kde jsme byli zařazeni byly uvedeny nejen proslulé soubory jako Břeclavan, Mistříňanka, ale také známá osobnost Roman Vojtek.

Z Rožnova jsme na doporučení pořadatelů vyjeli i s manželkami, pro které to měla být odměna, že nám umožňují se v úterky scházet už v 7 hod., abychom si slavnosti vína "užili". Náš program se ladil do poslední chvíle a závěrečná zkouška proběhla v autobuse na Brněnské dálnici. Při průjezdu kolem Hranic sice silně pršelo, ale Pavlovice nás přívítaly jen několika kapkami deště. Ještě jsme se neaklimatizovali, když přišel Petr s nečekanou informací,  že máme vystoupit v živém vysílání Brněnského rozhlasu. Nejprve po nás žádali 5 písní, ale nakonec stačila jedna, protože "pořadatelé byli ve skluzu". Vystupovali jsme v plné sestavě včetně externistů. Kromě muzigantů Jožky a Pavla dorazil i náš Ogar z Bánova.

Papírový štítek s kódem kolem ruky nám umožnil volně se v areálu slavností pohybovat a stravenka pomohla dostat něco teplého do žaludku. Velkému zájmu všech účastníků vinobraní se těšila prohlídka vinařské firmy VINIUM. Do budovy vinařství jsme dorazili s větším předstihem, protože prý berou jen skupinky po 40 osobách. Když se nás ujala po půl hodině zástupkyně firmy, už tu netrpělivě přešlapovalo asi 150 lidí. Průvodkyně vzala všechny najednou a když pak v proudech procházeli kolem ní zaslechl jsem ji :"Je to jak hrnéčku vař!" Vypadalo to, že přednáška o výrobě vína a ukázka násypníků málokoho zajímá, protože neuváženě zmínila, že nás čeká i degustace vína. Konečně jsme po nějaké době došli do místa, které majú Valaši na Slovácku nejrači - vinného sklepa. Byl to obrovský křížový sklep s tepanými mřížemi a dřevěnými sudy. V jedné z jeho větví začala degustace a též naše kulturní vystoupení, o které jsme byli požádáni a později odměněni potleskem. Při koštu jsem pochopil nevýhodu velkého počtu osob naší skupiny, protože víno připravené pro čtyřicet mělo stačit stopadesáti lidem. Šak též obsluha "nalévala enem slzu". Nekeří z nás si ale netížiíli a došli aji dvakráť. O půl třetí odpoledne se začal v prostorách známé vinařské firmy Baloun řadit průvod. Byla tam možnost degustovat výborné Balounovo víno a většina z nás nezaváhala. Víno povzbuzuje ke zpěvu a protože ostatní sa k ničemu neměli, rozezvučeli jsme naše dobře naladěné hlasivky. Průvod městem byl pěkný, dlouhý, ale vypadalo to, že nás snad vlečú do súsední dědiny. Mirek má trpké zkušenosti s křížem na Pasecké púti, který těžce dovlékl ke kapličce. V půlce trasy prohlásil, že proti pochodu Pavlovicemi "to byla muška". Obešli jsme celé Pavlovice, kočičí hlavy nám otlačily šlapy a začalo aji páliť slunko. Když nehrála dechovka, tak jsme zpívali a divákům, kteří lemovali chodníky se to líbilo. Po krátké přestávce jsme měli oživit zpěvem prostor, kde vystavovali a nabízeli víno "malí" velkopavlovičtí vinaři. Začalo sa se dvěma malými cimbály, ale postupně přišli ostatní Rožnovští Ogaři a zpěv nabral na síle. To zaujalo i diváky u hlavního pódia, takže se pomalu přesunuli za námi až byl prostor kolem plný nadšeně reagujících posluchačů a zpěváků, kteří s koštovačkami v ruce nás nechtěli pustit, přesto, že nás čekalo hlavní vystoupení. Spolu s kameramanem žádali: "Aspoň ještě jednu!" Vystoupení Rožnovských Ogarů na hlavním podiu začalo v osumnáct hodin, ale opět nám pořadatelé řekli,  "že sú ve skluzu", ať to zkrátíme. Program se průběžně zkracoval ještě 3x, ale za to jsme si neodpustili scénku, která se nacvičila na poslední zkoušce.

Po vystoupení bylo volno. Někteří z nás byli zvědaví na program Romana Vojtka. Zpíval pěkně a krásný hlas zpěváka a herce, posílený moderní technikou se rozléhal celým areálem. Když vypadly pojistky pokračoval pro legraci dál, ale bez ozvučení zvuk s bídou doléhl do přední divácké řady. V té chvíli jsem si uvědomil, že jednota a síla hlasů naší party by možná překonala i problém spojený s výpadkem elektriky. Rozhodli jsme se vrátit do prostoru malých vinařů a koštovali a koštovali burčáky různých chutí a vína, která na Valašsku neuvidíme. Čtyři z nás zkončili u stánku vinařství Halm. Příjemný vinař donesl už dříve naší skupině dvě PETky burčáku a nyní jsme se zájmem poslouchali jak má rád svou profesi, jak jezdí po světě a sleduje trendy ve výrobě vína. Mám rád bílá vína. U Halmů mně chutnalo "Sylvánské" a "Aurelius". Fajnšnekr Víťa si na závěr nechal postavit baterii ročníků Frankovky, kterou jsme koštovali až do odjezdu ve 22 hod. Na cestu nám ještě zamával Jirka s Drahuškou, kteří zůstávali na Slovácku v Čejkovicích. Šofér byl šikovný a tak o půlnoci dorazil autobus v pořádku do Rožnova.

Děkuji všem za dochvilnost a příjemné vystupování. Podle odezvy diváků jsme ostudu Valašsku neudělali. Velké díky patří manželkám za doprovod a fotografování. Kdybych měl akci zhodnotit, řekl bych, že nešlo o zájezd Rožnovských Ogarů na vystoupení, ale o pěkný, příjemný i když náročný "Rodinný Výlet".

Honza