Jak se rok s rokem sešel, jsme zase v krásném prostředí u lesácké chaty ve Sladském pod Černou horou. Smažení vajec se tak pomalu stává naší tradiční akcí. Počasí je přímo ideální a my se těšíme po náročné serii vystoupení konečně na příjemnou relaxaci v přírodě. Zatímco se postupně sjíždíme různými dopravními prostředky, Mirek už na ohni rozehřívá kotlík se špekem. Opět oceňujeme praktické udělátko na držení a manipulaci s kotlíkem.

     Nakonec se nás schází kolem 23 i s manželkami a kromě nemocného Štěpána chybí jen Bohuš, Petr K., Pavel P., Milan a Honza Mach. Jeho cimbál tentokrát nahradila paní Vařejčková s harmonikou.

    Úvodní klábosení přerušila harmonika paní Vařejčkové sérií lidovek, většinou všeobecně známých, takže jsme ji mohli svými hlasivkami podpořit.

    Mezitím pár pomocníků rozklepalo do kotlíku 80 vajec a začalo se smažit. Vaječnica se tak povedla, že nakonec málem nezbylo ani na Mirkového Rostíka a vyškrabovaly se mu z kotlíka poslední zbytky.

    Zpívání muselo být samozřejmě přerušené, ale s o to větší chutí se  pokračovalo po jídle. Písničky paní Vařejčkové střídaly naše oblíbené (Pil sem včeraj, Za horama za dolama,...) i méně známé. Jožka s pivem a Milošek s vínem se starali, aby nám v krku nevyschlo, každý přinesl nějaké pochutiny na stůl, Víťa zase upytlačenou rybí chuťovku – prostě pohoda!

Rozjížděli jsme se při světle čelovek a reflektorů aut kolem ½ 11.h.

Velké díky patří Rosťovi a Mirkovi za organizaci a propůjčení prostor u chaty

A Jožkovi Slovákovi za kompletní zajištění proviantu ! Je to pro nás velká výhoda, že se o toto nemusíme starat a složitě propočítávat množství jednotlivých položek.

JURA