Jánské ohně na Radhošti

 

     V předvečer sv. Jana 23. června opět vzplály vatry na významných kopcích beskydských. Naše zpěvácká skupina RO byla požádána o doprovodný kulturní program při zapálení ohně na Radhošti a to nejprve na hotelu Radegast pro organizátory akce a později po zapálení ohňů ještě krátký koncert v kapli Cyrila a Metoděje. Byla to vyjímečná příležitost zazpívat si v takovém posvátném prostředí.

      Celou akci ale předcházela horečná organizační improvizace. V důsledku náhlých vážných onemocnění nám vypadlo hned několik klíčových hlasů a nástrojů a tak jsme byli nuceni hledat náhrady. Nejvážnější výpadek cimbálu nahradila Honzova vnučka Anežka s přítelem Petrem a s harmonikou nás posílil pan Včelař.

       Ikdyž jsme vsadili na osvědčený mnohokrát přezpívaný program, bez kapelníka, dirigenta (a nápovědy) měl náš projev do dokonalosti daleko.

V těchto chvílích vypomohl pan Včelař na harmoniku sérií známých a "chytlavých" lidovek.

      Následovalo dramatické zapalování vatry, když tato po vydatném lijáku se ne a ne rozhořet. Čestná úloha zapalovače připadla na rožnovského faráře P. Kamila Obra.

      Na závěr ve 22:30 vystoupil náš sbor v radhošťské kapli se serií lidových a duchovních písní prostřídaných improvizací cimbálu a flétny na motivy lidových písní a Jožkovým houslovým sólem. Dirigování a průvodního slova se ujal a úspěšně zhostil Petr Kulišťák. Z vystoupení bylo cítit soustředění na maximální výkon a ikdyž to dokonalé nebylo, myslím, že se líbilo. Cítili jsme to i ze závěrečného poděkování představitele Matice Radhošťské Oldy Pauluse, v kterém vyjádřil přání - za rok zase s Rožnovskými Ogary.

      Domů jsme dorazili snad bez ztráty kytičky po půlnoci a vesměs s příjemnými dojmy a zážitky.

 

Nakonec ještě velké poděkování Anežce, Petrovi, panu Včelařovi, Pavlu Bolkovi a Štěpánu ml.

Díky moc za výpomoc !

 

Ještě 2 moje dojmy :

Úchvatnou podívanou se zajímavými světelnými a barevnými efekty nám připravila příroda při přechodu prudkého lijáku s dramatickou oblačností.

Působivý byl i  noční panoramatický pohled na okolní kopce a dědiny pod námi s blikajícími světýlky.

Silným dojmem na mě zapůsobilo také množství lidí, kteří se do noci a za nejistého počasí vydalo třeba i s malými dětmi na vrchol posvátného a nám tak blízkého kopce.

Určitě nikdo nelitoval.

Díky organizátorům (Městské lesy a Matice Radhošťská) za udržováním této tradice !

 

JURA