Ministerstvo zdravotnictví varuje: kouření může zabíjet

Plochá zlatá krabička klapne a papír v ní zašustí. Ven zavane chvějivá vůně.

Vezme do prstů první doutník. Ukazováčkem přejede po záhybech hnědého papíru. Má sluncem ožehnutou, suchou pleť plnou vrásek.

Zvedne k němu zapalovač. Palec jí ovšem sklouzne dolů, aniž by se podařilo tlačítko stisknout. Bolí to.

Tak ještě jednou. Zmáčkne a tentokrát vystřelí úzký, zlatomodrý plamínek, pálící jako horečka.

Potáhne. V ústech ucítí měkký, popelavý kouř a konec doutníku se rozžehne.

Odloží zapalovač na holý, vyleštěný stůl. Potáhne si z doutníku ještě jednou.

Zničehonic jí do pusy vrazí dým hutný jako černá káva, spálená ohněm, dehet, asfalt, smrt, pronikne až do hlavy, nemůže se nadechnout, je jí na zvracení, štípou ji oči, kouř se tlačí do krku  a ještě dál...