Slovo prvoplánový znamená povrchní, ne moc nápaditý. Musela jsem si to nají na internetu, protože mi to pořád vrtá hlavou. Ptala jsem se i pár lidí kolem sebe, jestli si myslí, že taková jsem. V některých věcech asi povrchní jsem. Ale jinak si o sobě nemyslím, že bych byla nějak prvoplánová. Je to vlastně hezký člověk, který je hezký jenom na venek a uvnitř neskrývá nic. A to přece já nejsem, ne? Mrzí mě, že mi to řekl zrovna Objev. Zrovna od něj to sedí. Jestli není prvoplánový spíš on...
Ptala jsem se na to i ženáče, co si o tom myslí. Ten evidentně vůbec neznal význam toho slova, protože mi odpověděl úplně jinak. Že prý neví, co mi na to má odpovědět a že si myslí, že jsem ochotná se zamilovat do kde koho, jenom aby to už bylo. Cože??? Nejenom, že to spolu nesouvisí, ale ještě mě pěkně naštval. A to, že jsem povrchní jsem prý dokázala tím, že jsem se urazila, když mi tohle napsal. No, zrovna od něj to taky sedí.
A tak si tak tenhle týden řeším tyhle věci. V sobě. On má ženáč na jednu stranu totiž pravdu. Když se mi někdo líbí, tak se na něj většinou upnu s tím, že už to snad konečně dopadne dobře a vůbec si nevšímám toho, že třeba cítím, že to není ono. Možná si toho občas všimnu, ale hned to zase zatluču tím, že si řeknu, že to nevadí a že bych to zvládla. A to je fakt špatně. Takže teď jsem si dala úkol - uvolnit se a chlapy prostě neřešit. To, že se na mě někdo podívá, ještě neznamená, že spolu začneme chodit a bude svatba.
S klukama teď vůbec nejsem v kontaktu. Akorát kamarádovi jsem v pondělí psala, protože jsem potřebovala poradit s nákupem notebooku. Ten starý křáp, co mám doma, se totiž pořád seká, pořád mi umírá a hlavně vůbec nezvládá práci s fotkama. Takže jsem si koupila bílý Sony Vaio a mám z něj fakt radost. Je úžasnej. Nejenom, že krásně vypadá, ale i výborně funguje! To je rychlost, že jsem z toho úplně zaskočená. A taky má úžasný rozlišení a fotky na něm vypadají parádně! No, prostě super. Jinak klukum teď nemam v plánu psát. Ať se ozvou sami.
A ještě jedna zásadní věc se tenhle týden stala. Byla jsem na obědě s kamarádem - finančním poradcem. Březnu začíná nějaký cyklus školení pro nové lidi. Začala jsem přemýšlet, že bych to zkusila. Jenom jako při práci... občas večer nebo o víkendu. Rozhodně se tím nechci živit. Nejsem si jistá, jestli bych chtěla spolupracovat zrovna s tímhle kamarádem, protože neustále mele o tom samém. Ale za to školení nic nedám a dál se uvidí. Pokud by po mě chtěli něco podepsat - jakože musím každý měsíc vydělat tolik a tolik, tak do toho asi nepůjdu. Začínám si o tom pomalu zjišťovat nějaké informace a dál se uvidí. Tahala jsem si na to i karty a vycházejí mi dost dobré... i když já vlastně pořád nevím, jestli se jim dá věřit. Na Objeva mi taky vychází karty, že to dopadne úžasně a skutečnost je zatím trochu jiná.
Jsem strašně ráda, že už je dneska pátek. Jsem z toho pracovního týdne nějaká unavená. Jedu dneska ke kamarádce, kde přespím a od ní pojedu rovnou k mámě. Už se strašně těším, až to všechno probereme a uděláme si fajn večer. U mámy to snad bude taky v pohodě, i když je pořád nějaká rozhozená, nešťastná a neustále mi vykládá, že ani nevím, že mám maminku a vlastně mě pořád vydírá. Ale je tam příroda, krb, kocour... a na to se těším.
Tak hezký víkend.