Buď jsem se už definitivně pomátla nebo se ze mě stal pedofil. Což je vlastně to samé. Máme v práci brigádníka. Milého brigádníka. Krásného brigádníka. Hodně mladého brigádníka.  Hlavně oproti mě teda. Vzhledem k tomu, že je na VŠ (netuším, v kterém ročníku, ale určitě ještě nemá ani Bc.), tak mu tipuju tak 20-21 let. Hehe  Nejdřív byl na recepci a když mi něco posílal, tak mi přál krásný den, krásný víkend. Bylo to příjemný a hezký. Teď už není na recepci, ale chodí sem v pondělí pomáhat těm, co nestíhají. A jelikož já teď nestíhám, tak mi pomáhá. Včera tady u mě byl a já z něj byla nervní, jak kdyby mi bylo 15. No, to ne. V 15 bych asi nebyla vůbec schopná se s ním bavit. A taky nerada někoho zaúkolovávám. Nejsem na to dost šéfka. Hlavně, když vím, jak je to blbá práce - skenovat dokumenty. No, brigádníček byl šikovnej a docela dost toho stihnul. Ještě přijde v pátek, tak mu musím připravit 2 šanony na naskenování a pak už tady končí. Než včera odešel, tak jsme si chvilku povídali. Studuje zajímavý obor, v létě jede na 3 měsíce do USA do kempu hlídat děti a pak asi pojede na semestr studovat do Jordánska. Docela hezky jsme si pokecali. Jednou z něj bude úžasný chlap, kterému budou ženský padat k nohám. Je chytrý, pracovitý, ambiciózní, vypadá úžasně a je to takovej ťutínek.  Je hrozně roztomilej, nezkaženej. Úplně k sežrání. No, prostě ťutínek. Škoda, že nejsem mladší nebo on starší. A já už se těším na pátek, jak malá holka a říkám si, co mi to pro Boha zase je??? No nic. V pátek tady bude naposled a pak už se neuvidíme, takže mě to zase rychle přejde. A já jdu v pátek na ty konstelace, takže přijdu na úplně jiný myšlenky.

No nic, to je zase jenom nějaký můj úlet...

Včera u mě byl brácha se švagrovou. Brácha mi pomohl vyhodit z balkónu starou skříňku, takže tam teď mám víc místa a chci si tam koupit křeslo a válet se tam na sluníčku, když bude hezky. Už mám jedno pěkné křeslo vyhlídnuté v Ikee, stačí pro něj zajet. Už se na to těším. Bude to pohodička.  Měla jsem tam jet dneska s kolegyní, ale ona se včera opila a je jí zle, tak to asi necháme na jindy.  Zjišťuju, že je to vlastně hrozně fajn, bydlet takhle sama. Docela mě to začíná bavit.

Dokonce i v práci je to v pohodě, i když to prostě není to, co bych chtěla dělat. Už to ale neberu jenom jako nějakou brigádu, ale jako opravdovou práci a s tou minulou už jsem se tak nějak vypořádala. Byla tady i docela sranda, dokud se kolegyně, která sedí vedle mě přestala bavit s kolegyní, která sedí naproti. Ani se jí teda nedivím, protože ta kolegyně, která sedí naproti nám tak nějak "zpíčovatěla". Jak říká naše ostravská kolegyně.  Bohužel s ní pracuju na projektu, takže jí nemůžu jen tak ignorovat. Známe se z dřívější práce a já jí mám na facebooku. Jednou, když jsem měla dovolenou a byla jsem na facebooku, mi tam přes chat napsala: "Hele, nevíš, jak se přihlásim na náš firemní komunikátor?" Neodpověděla jsem a zavřela jsem facebook. Nejenom, že mi tam chyběl pozdrav, ale třeba taky "prosím tě" nebo "promiň, že tě ruším, když máš dovolenou." A takhle se projevuje pořád. Nejčerstvější zážitek s ní mám ze včerejška. Ona v pondělí a ve středu pracuje z domova. A včera potřebovala vědět, kdo má něco na starosti. Tak jsem jí odpověděla a ona mi napsala, jestli mu může napsat přímo ona. Jakože jestli ten člověk poslouchá jenom určité lidi nebo všechny! Jak kdybychom byli nějací psi, co poslouchají na povel! Odpověděla jsem jí, že nevím, koho "poslouchá", ale že to má prostě na starosti. Teda nechce se mi s ní pracovat. Naštěstí je těhotná a brzo vypadne. Ale šéf si jí prosadil na vedoucí pozici, kde by měla často cestovat a to ona striktně odmítá. Nechápu, proč se na tu pozici cpala, když ví, že nemůže cestovat a za chvíli stejně půjde na mateřskou. Nehledě na to, že na to neměla ani předpoklady, nebyla "senior". Některý lidi fakt nepochopim. Důležitý je, že si toho od ní moc nenechám líbit. Pokud ode mě bude něco potřebovat, tak se o to prostě naučí slušně žádat.

Jinak je vlastně teď všechno úplně v pohodě, akorát mám strach z těch pátečních konstelací. Nechcete tam jít někdo místo mě vyřešit moje problémy? 

Jo, a ty plavky si nakonec koupím. Kdyby mi nebyly, tak je můžu vrátit, tak co. Krom toho je nutně potřebuju, protože ty co mám, jsou už všechny staré. Sice jim nic není a vypadají dobře, ale prostě už je mám dlouho.