Mám se fajn, je mi skvěle, jsem zdravý duch ve zfetovaným těle... To si teď pořád zpívam. Tak zfetovaná nejsem, ale cítím se skvěle. No jo, docela změna oproti středě. Jo, to byl asi ten nejhorší den. Ale jen co jsem vypadla z práce, obula tenisky a vyběhla do lesoparku, tak mi bylo líp. Příroda a pohyb na mě mají prostě blahodárný vliv. Od té doby se cítím výborně. Včera mě kamarádka vytáhla po práci na procházku. Bylo to hrozně fajn. Daly jsme si sraz na Vyšehradě a šly jsme dolu na nábřeží. Cestou jsme si daly véču a ledový mátový čaj. Pak jsme se prošly po nábřeží a došly až k Žofínu. Tam jsme sedly na přívoz a jely na Střelecký ostrov a pak to došly na Újezd. Netušila jsem, že v Praze jezdí přívoz. Ale je to super! Příště s sebou beru foťák. Určitě jsme takhle nešly naposled.  

Dneska jsem byla celý den příjemně naladěná, pořád jsem se usmívala. Těšila jsem se na jógu a na víkend. Když jsem po práci přiběhla na jógu, tak jsem byla trochu zaskočená, když jsem zjistila, že je záskok a že nebudeme cvičit na bosu, ale budeme cvičit normální power jógu. Bylo to fakt vtipný. Ta naše cvičitelka, kterou máme vždycky, cvičí zády k nám, takže vím, na kterou stranu mám co dělat. Jenže tahle k nám byla otočená obličejem. Takže jsem cvičila pořád opačně.   A bez bosu je to těžší. A taky jsem byla totálně zmatená, když řekla, že máme zvednout levou dolní končetinu. Musela jsem přemýšlet, cože to mám zvednout.  Vrchol celého cvičení přišel ve chvíli, kdy jsem se napila, ale nestačila polknout a dělali jsme zrovna cvik, kdy jsme stáli na levé dolní končetině, pravou dolní končetinu jsme dávali nahoru a hrudník a hlavu jsme dávali dolu k levé dolní končetině. Normálně mi ta voda z pusy začala protíkat do nosu a kapat dolu.  Musela jsem se zvednout a polknout a pak jsem se málem začala smát nahlas. Přišlo mi to strašně vtipný.  Ještě jsem přišla na zajímavou věc, když jsem se vmanévrovala do pozice stolu. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a zjistila jsem, že mám asi celulitidu na rukou. Asi mě to ani nepřekvapilo, protože jí mám i na bradě.  Když to řeknu kamarádkám, tak se mi smějou. Ale fakt! Když dám k sobě kůži na bradě, tak tam prostě mám celulitidu.  No, takže při cvičení jsem se dneska pobavila. Jsem hezky protažená a mám propláchnutý nos.

Včera jsem si naplánovala sobotu podle sebe a jednomu z blbečků (marinka to vystihla) napsala, že už s víkendem nepočítám. Naplánovala jsem si víkend docela pohodový. Zítra v poledne jdu ke kadeřníkovi. Tam se fakt těším. On je šikula a líbí se mi, jak si s těma vlasama hraje a vytvoří parádní účes. Pak si dam odpoledního šlofíka, oháknu se a vyrazím s kamarádkou pařit. Občas takhle vyrazíme a děláme si srandu, že jsme jak v Sexu ve městě. Až na to, že jdeme ve třech (chodí s náma ještě kamarádky kamarádka). Oblíkneme se sexy, vyrazíme do jednoho úžasnýho snobskýho baru, kde si dáme nějaký ten drink na začátek, všechno probereme a pak pokračujeme dál. A já už se na to fakt těším! Dřív bych nejradši propařila celý víkend a poslední rok? Sedím doma, chodím na procházky do přírody a vyhledávám klid. Když už jsem někam šla, tak jsem nejdýl v jednu vyrazila domu, takže ze mě byla kamarádka zpruzená, že se mnou nic není. Ona nejradši paří až do rána a pořád chce lovit nějaký chlapy. A přitom se s jedním vídá a není schopná to s ním jednou pro vždy skončit, protože je výbornej v posteli. Do toho si začala se zadaným kolegou a v tu samou dobu něco měla se svým sousedem. Ale s tím jsou už spíš jenom kamarádi, protože on víkendy tráví na kokainu, tak je tak trochu impotentní. No, ale našla v něm parťáka na pařby a občas si dá s ním. Jednou jsem měla možnost ho vidět a je to teda fakt neuvěřitelnej debil, tak snad ho zítra nepotkáme. Někdy teda nemám moc náladu na ty její historky o chlapech a na to její věčný lovení. Ale teď momentálně se na ní těším a jsem zvědavá, co se zase stalo za dobu, co jsme se neviděly. Jooo, zítra to bude velkýýýýý! 

No, a v neděli budu spát a půjdu se zase proběhnout. A taky by byly potřeba vyčistit okna, uklidit, vyžehlit a tak.

Mám super život. Fakt že jo. Baví mě ho žít. Na prvních konstelacích mi ta paní, co to vedla, řekla, že buď můžu svůj život dál nenávidět nebo poděkovat rodičům za to, co mi dali a jít dál. Asi jsem si vybrala. Jediné, co mě nebaví, je práce. Fakt mě nebaví ty věci, co tam poslední dobou dělám. Tak se snažím myslet na to, že když jsem do toho šla, tak jsem do toho šla s tím, že to bude přechodně, abych se dala dohromady. Finančně se tam mám líp než v bývalé práci a to se počítá. Vzhledem k tomu, že si chci do dvou let koupit svůj byteček, tak už nechci jít s platem dolů a díky tomu asi zůstanu v týhle práci trochu dýl, než bych chtěla. Ale máme tam divizi, která se věnuje výběru lidí do různých společností v našem oboru, tak se zkusím zeptat, jestli by časem nešlo přejít tam. Třeba budu mít štěstí. Bylo by to něco, co by mě bavilo a co jsem vystudovala. A vůbec, když se tak rozhlídnu kolem, tak můžu být ráda, že mám práci. A taky pracuju v krásným prostředí. Teď, když je hezky, tak tam v jedné restauraci u jezírka dělají maso na grilu. Tak jsem si včera dala kuřecí na grilu, grilovanou zeleninu a bramboru v alobalu. To bylo tak dobrý!!! A lidi se tam válí na trávě a mě to připomíná Anglii. Když jsem byla v Cambridgi na školení, tak si tam taky všichni brali jídlo ven a klidně se váleli na trávě v obleku.

Jo, mám krásný život. Jenom doufám, že mě tahle spokojenost nepřejde stejně rychle jako ta špatná nálada....

Tak na udržení nálady - oba tihle krasavci by mohli zase přijet do Prahy.