Musím vám napsat, co se mi dneska cestou do práce stalo.  Pane Bože! To je konec.

No, takže od začátku. Normálně si tak jedu metrem, posloucham hudbu a přemýšlím si. Najednou si proti mě sednul obrovský, asi dvou metrový černoch a pořád na mě zíral. Byla jsem z něj nervózní, ale pak jsem si řekla, ať si klidně kouká a uklidnila jsem se. Ale on na mě pak začal dělat posunky, jakože se chce na něco zeptat. Tak jsem sundala sluchátka a poslouchala, co mi chce říct. Začal se mě ptát, jaké jsem národnosti. Když jsem řekla, že jsem češka, tak byl překvapený, protože tak prý nevypadám, ale nebyl schopný mě zařadit. No, a pak se mě držel celou cestu do práce. On tady totiž pracuje taky, akorát v jiné budově. Ptal se mě, jaké mám koníčky a co poslouchám za hudbu a říkal, že bysme spolu někdy mohli někam vyrazit. Haha, no, to určitě. Taky obdivoval mojí angličtinu a říkal mi, že jsem děsně atraktivní.  Taky se mě ptal, kdy mívám čas, jestli po práci a o víkendech a tak. Řekla jsem mu, že o víkendech moc čas nemám, protože jsem většinou pryč a že mám plány na víkendy tak do konce října. No, nicméně na mě chtěl číslo a já nevěděla, co říct, tak jsem mu ho dala. Chtěla jsem mu dát špatné číslo, jenže on mě na místě prozváněl, tak jsem mu dala svoje. Idiot, no. Teď budu muset chodit na oběd, z práce i do práce kanálama.  Nechápu, proč jsem mu neřekla, že mu číslo nedám. Dokonce si mě chtěl i přidat na facebook, ale neřekla jsem mu svoje příjmení. Tak aspoň něco.

Mám podezření, že to souvisí s mým novým účesem. Byla jsem včera u kadeřníka a mám to zase na nějakou dobu hezký a rovný. Když jsem u něj byla naposled, tak si přede mě v tramvaji sednul chlápek a taky na mě zíral, pak se na mě i smál a když vystoupil z tramvaje, tak se ještě otáčel a div nemával (měl plné ruce, tak nemohl). No, a teď tohle. Asi k tomu kadeřníkovi přestanu chodit.